Aktuální rozloha chmelnic v Česku je 4874 hektarů, což je mírně méně než loni v srpnu i než před rokem. Loni na konci dubna bylo chmelnic o 53 hektarů více, v srpnu o 69 hektarů více. Nižší jsou letos v porovnání s loňským srpnem také nové výsadby, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková. Letos na konci dubna ústav evidoval nově vysazených 204 hektarů chmelnic, loni v srpnu bylo nových výsadeb o 56 hektarů více.
V největší Žatecké chmelařské oblasti se aktuálně pěstuje chmel na 3757 hektarech, výměra se proti loňskému srpnu snížila o 44 hektarů. V Úštěcké oblasti je 501 hektarů chmelnic a jejich plocha se snížila o 20 hektarů. O pět hektarů menší je plocha v Tršické chmelařské oblasti, kde dosahuje 617 hektarů.
Dlouhodobě nejpěstovanější je odrůda Žatecký poloraný červeňák, jehož plocha se snížila o 73 hektarů na 4136 hektarů. Naopak se zvýšila plocha pro méně obvyklé odrůdy. Sládek se nyní pěstuje na 407 hektarech, což je nárůst o 11 hektarů, plocha odrůdy Agnus se zvýšila o osm na 78 hektarů.
Loňská úroda chmele byla kvůli nepřízni počasí nejhorší za deset let, přesto pěstitelé prodávají pivovarům kvůli dlouhodobým smlouvám pod náklady, uvedl koncem prosince předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Náklady totiž na rozdíl od prodejních cen výrazně rostly. I přes loňskou velmi slabou úrodu mají pivovary dostatek zásob pro výrobu piva. Z Česka se totiž běžně vyváží 60 až 80 procent produkce chmele.*
