Odklizení kůrovcového dřeva v Národním parku České Švýcarsko by podle vědecké analýzy loňský rozsáhlý požár nezastavilo. Oheň by naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji. Otázkou tak je, nakolik by se pak vůbec podařilo dostat požár pod kontrolu, píše se ve studii, kterou zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí. Starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku loni uvedli, že rozsah požáru zvýšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo, a že to i zkomplikovalo hašení. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří.
Nejrozsáhlejší lesní požár v Česku vypukl loni 24. července. Rozšířil se na 1060 hektarů a na jeho uhašení, které trvalo 20 dní, se podílelo 6000 hasičů se 400 kusy techniky. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení.
Analýzu požáru provedla skupina expertů z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe), Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER), České geologické služby, Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a Botanického ústavu Akademie věd ČR. Prováděli i simulace postupu požáru za různých okolností pomocí americké technologie FlaMap. Jediným realistickým alternativním scénářem bylo podle vědců právě odstranění kůrovcových souší, vyklizení dřeva a vznik holin s trávou a křovinami. Jenže i na holinách by byl podle výsledků studie požár silný.
"Hoření by na holinách probíhalo s podstatně vyšší rychlostí a intenzitou a je otázkou, nakolik by se podařilo takový požár vůbec dostat pod kontrolu. Požár by se pravděpodobně i rozšířil na větší plochu, než tomu skutečně bylo," píše se ve studii. "Pravděpodobně by ale trval kratší dobu," doplnili vědci.
Také zkoumání následků požáru v Českém Švýcarsku ukázalo, že holiny požár nezpomalily. Oheň při letním požáru v parku podle expertů dokázal překonat všechny typy lesa, včetně živého borového lesa, skalek nebo i podmáčených míst. Přirozené bariéry v podobě typu terénu a porostu hrály v boji s ohněm jen druhotnou roli.*
