ANALYZOVÁNÍ PŮD PRO POTŘEBY HNOJENÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PLODIN

Využívání analytických výstupů zemědělských laboratoří je již mnoho let naprosto nezbytnou součástí rozhodovacích procesů řídících pracovníků prosperujících zemědělských podniků. Současné zemědělské laboratoře již zdaleka nejsou zaměřeny pouze na zemědělce, ale mají široké portfolio analýz, které využívají běžní občané, obce i firmy podnikající mimo zemědělství.

Nosným programem každé dobré zemědělské laboratoře jsou, a troufnu si tvrdit, že do budoucna stále budou, rozbory půd. Stále totiž platí a bude platit motto každého dobrého hospodáře: půda je základ.

Ačkoli by se zdálo, že vzorkování půd je naprosto triviální záležitostí, kterou zvládne úplně každý, opak je pravdou. Odebrat reprezentativní vzorek půdy, který bude co nejvíce odpovídat vlastnostem daného pozemku, není při zodpovědném přístupu žádná legrace. Jako příklad náročnosti odběru reprezentativního vzorku si vezměme metodiku odběru vzorků pro AZZP, kterou vydává ÚKZÚZ. Zde se odebírá u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 1 vzorek složený z minimálně 30 vpichů sondovací tyčí z horizontu 0-30 cm z plochy 10 ha (v bramborářské a horské oblasti 7 ha). Hmotnost takového vzorku je cca 1 kg. Hmotnost ornice v horizontu 0-30 cm na 10 ha činí cca 45 000 000 kg. Z odebraného vzorku se po usušení a prosátí využívá k vlastní analýze cca 100 g suché zeminy. Akreditovaní vzorkaři opakovaně absolvují školení o správném odběru vzorků a laboratoř prochází pravidelnými audity. Agrochemické zkoušení zemědělských půd se provádí po 6 letech a mělo by být pro zemědělce základní informací o stavu živin na daném pozemku. Vzhledem k velmi velké variabilitě zemědělských pozemků v ČR doporučujeme k určení konečné dávky hnojiva odebírat vzorek z plochy o velikosti do 5 ha, případně využití variabilního hnojení. Nejlépe danou problematiku ilustrují obrázky 1 a 2. Na obrázku 1 je výstup z AZZP informující o hladině zásobenosti fosforem na pozemku, při odběru průměrného vzorku z každých 10ha. Zatímco obrázek 2 znázorňuje o dost variabilnější mapu zásobenosti fosforu z aplikace SKYZOL, určené k variabilnímu hnojení, kdy vzorky byly odebrány dle GPS v rastru 3 ha.

U každé kultury je pro stanovení pH a základních živin metodou Mehlich III určený odpovídající hloubkový horizont, ze kterého se odebírají vzorky. Jak jsem se zmínil výše, u orné půdy je to 0-30 cm. Chmelnice se vzorkují z horizontu 10–40 cm v řádku mezi rostlinami, 1 vzorek z celé konstrukce nebo z plochy maximálně 3 ha. Trvalé travní porosty z hloubky 0-15 cm (odstraňuje se vrchní drnová vrstva). V ovocných sadech je velikost plochy 3 ha, horizont 0-30 cm. Vzorek se odebírá v řadách mezi stromy. U vinic činí plocha maximálně 2 ha, odebírají se odděleně horizonty 0-30 a 30-60 cm. Je velice důležité dodržovat uvedené hloubky odběru, z důvodu navázání vyhodnocení výsledků s následným doporučením hnojení. Je třeba zdůraznit, že pro stanovení hladiny pH půdy a doporučení vápnění je nutno při odběru určit půdní druh (L, S, T) na daném pozemku.

Stále častěji se na naší laboratoř zemědělci obrací s prosbou o diagnostiku problematických částí pozemku, kde dochází ke špatnému vývoji rostlin. Kromě fyzikálních vlastností půdy bývá obsah živin v půdě jednou z možných příčin vzniku „hladových“ míst na pozemku. Jeden z mnoha příkladů je uveden na obrázku 3, kde jsou jasně vidět světlá místa bez porostu. Výsledek rozborů půdy z těchto míst je v tabulce 1.

Zde je zřejmé, že na místech, kde nic neroste, je extrémně kyselá půdní reakce a zároveň velmi vysoký nedostatek vápníku. Toto je prostředí naprosto nevhodné pro růst rostlin. Výřez fotografie je z posledního leteckého snímkování (rok 2023) v dané oblasti a obdobná místa jsou na cca 10 % z celého pozemku. Zde je vápnění naprosto nezbytné!

Výsledky rozborů z laboratoře dostává zemědělec v přehledné tabulce i s doporučením hnojení v dávkách čistých živin, vztažené na střední výnosovou hladinu.

V omezené části odborné veřejnosti se diskutuje, zda je vhodné k půdním analýzám využívat roztok Mehlich III. Do této polemiky bych se nerad pouštěl, ale je potřeba říct, že velkou výhodou je zjednodušení stanovení prvků pro většinu půd, a tím značné zlevnění laboratorních analýz. Ne vždy relevantní jsou však hodnoty fosforu při vysokém obsahu vápníku v půdě. Při vysokém pH (nad 7,2) a vysokém obsahu vápníku (nad 7000 mg/kg) doporučujeme zemědělcům stanovení a vyhodnocení obsahu fosforu dle Egnera, které je v těchto případech lépe vypovídající.

Jednou z přesnějších analýz ke stanovení výživného stavu půdy je metoda KVK, kdy se zjišťuje efektivní hodnota sorpce výměnných kationtů půdy (KVK) v reálném chemismu dané půdy, která má rozhodující postavení v interakci půda – rostlina. V jednoduché verzi se kromě pH stanovují základní živiny: draslík, hořčík, vápník. Laboratoř Postoloprty nabízí rozšířenou verzi (s vyhodnocením od Doc. J. Matuly), kde se navíc stanovuje i fosfor, síra, mangan a bór.

Další nezbytnou půdní analýzou je stanovení obsahu minerálního dusíku (N-min) v půdě, které slouží k optimalizaci hnojení dusíkem. Odběry se provádí zpravidla před prvním dusíkatým hnojením z horizontu 0-30 cm, případně u chmelnic 30-60 cm. Vzhledem k tomu, že obsah N-min v půdě je značně kolísavý a je ovlivňován mnoha faktory (srážky, teplota půdy, organická hmota, mineralizace atd.), jeho znalost je nutná prakticky u všech plodin. Obzvláště důležité je toto stanovení u sladovnického ječmene, kde je hnojení dusíkem v přímé korelaci s obsahem N-látek v zrnu. Každý rok má jiný průběh zimy a s tím souvisí i rozdílné obsahy minerálního dusíku v půdě. Pro ilustraci uvádím grafy 1 a 2, které reprezentují rozdíly v hodnotách N-min v letech 2023 a 2024 u předseťových analýz pro jarní ječmen. Půdy byly odebrány u zákazníků v působnosti naší laboratoře, což reprezentuje hlavní pěstební oblasti sladovnického ječmene v Čechách.

Graf 1

Graf 2

S obsahem minerálního dusíku v půdě pracuje v současné době každý rozumný hospodář. Cílené hnojení dusíkem je jedním z nejefektivnějších zásahů v celkové ekonomice pěstování většiny plodin. Zároveň pomáhá k plnění požadavků nitrátové směrnice.

Odběry půdy pro stanovení N-min se samozřejmě provádí i během vegetace a výsledky těchto analýz slouží ke stanovení dalších dávek hnojení. Nejvíce jsou tyto rozbory důležité u pšenice, hlavně té potravinářské. Ruku v ruce se stanovením obsahu N-min v půdě během vegetace jdou rozbory rostlin (listová analýza). Naše vyhodnocení dokáže kombinovat obsah N-min v půdě s obsahem dusíku v rostlině a výsledkem je zpřesnění doporučení potřebné dávky dusíku k dohnojení. Použití pouze listové analýzy ke stanovení potřeby hnojení dusíkem není ve většině případů vhodné. To funguje jen při naprosto optimálním vláhovém a teplotním stavu půdy, kdy jsou dobré podmínky pro příjem živin. Tato situace je v našich podmínkách stále méně častá.

Při vysoké intenzitě pěstování řepky stále více pěstitelů zjišťuje zásobu minerálního dusíku i během podzimu (optimální termín je konec září – polovina října) a na základě výsledků provádí podzimní přihnojení. Při nedostatku dusíku a teď již běžně teplých zimních období řepka strádá, což má vliv na výnos.

Stále důležitější součástí dnešní moderní rostlinné výroby je využití precizního, tzn. variabilního systému hnojení. Na trhu existuje mnoho systémů k vytváření variabilních map. Jedním z nich je například aplikace SKYZOL, kterou vyvinula Laboratoř Postoloprty. Je třeba zdůraznit, že v systému variabilního hnojení s využitím satelitních dat stále zůstává prioritou půda. Proto laboratoř využívá vlastní půdní analýzy, kdy se odebírají vzorky z bodů v rastru nejčastěji 3 ha. Body jsou definované souřadnicemi GPS pro možnost opakovaných odběrů. Výstupem jsou pro zákazníka mapy zásobenosti pro každou živinu (obr. 2 výše). Na základě těchto map se v programu SKYZOL vytvoří aplikační mapy k hnojení dané plodiny, která bude na pozemku pěstována. Nedílnou součástí aplikace je modul určený k variabilnímu hnojení dusíkem. Zde se využívá výnosový potenciál (případně výnosové mapy) daného pozemku, případně kombinace s aktuálními satelitními snímky o rozlišení 3x3 metru. Předností aplikace SKYZOL je její jednoduchost pro agronomy i tím, že neobsahuje skladové ani mzdové hospodářství. I přesto, že je práce s aplikací velmi intuitivní, laboratoř nabízí zemědělcům samotné vytváření aplikačních map. V principu se jedná o kompletní servis od zpracování odběrových map, odběru vzorků, analýz a tvorbu map zásobenosti přes přípravu výnosového potenciálu a aplikačních map až po jejich výstup ve formátu čitelném aplikační technikou. Ideální termín k odběru vzorků pro účely variabilního hnojení je období od žní do nového osevu, kdy se dají využít vzorkovací soupravy (obr. 4).

Ke zjištění co největšího rozsahu vlastností půdy provádí laboratoř ke standartní analýze pH, makroprvků, organické hmoty i zjišťování obsahu mikroprvků (B, Cu, Zn, Mn, Fe), určení půdního druhu na základě zrnitosti, stanovení objemové hmotnosti půdy (Kopeckého válečky) apod. Důležité jsou, zejména pro ovocnáře a zelináře, akreditované odběry a rozbory na těžké kovy (As, Cd, Cr, Hg, Pb) v půdě i plodech. Stále větší důraz je kladen na sledování organické hmoty v půdě. Zde stanovujeme obsah humusu, celkový obsah uhlíku (Ctot), obsah oxidovatelného uhlíku (Cox), poměr huminových a fulvokyselin (HK/FK) určující kvalitu humusu a poměr C:N.

Z výše uvedeného vyplývá, že každý malý i velký zemědělec může mít k dispozici analýzy, které mohou pomoci s rozhodováním při plánování hnojení a s celkovou péčí o půdu. Stále však platí, že při hospodaření je důležitý cit a znalost místních poměrů ze strany agronoma.*

Ing. Tomáš Kubatko, LABORATOŘ POSTOLOPRTY s.r.o.