Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) se přidala k Agrární komoře ČR v její kritice plánovaného zvýšení daně z nemovitosti. Ve společném dopise, adresovaném všem poslancům, obě organizace uvedly, že zvyšování daně povede ke snížení konkurenceschopnosti českého zemědělství nebo prodeji pozemků spekulantům, a to i ze zahraničí. Zasáhne podle nich také více drobné farmáře než větší firmy. Vláda ve svém ozdravném balíčku chce zvýšit daň z nemovitosti až na dvojnásobek, dodatečný výnos daně by měl zamířit do státního rozpočtu.
Podle současného znění zákona je základem pro daň z orné půdy, chmelnic, vinic nebo trvalých travních porostů cena za metr čtvereční stanovená vyhláškou, která se poté násobí rozlohou. Podle společnosti farmy.cz, která vydává zprávy o trhu s půdou, se loni vyhlášená cena pohybovala od 1,15 do 19,08 Kč na metr čtvereční, průměrná cena v ČR byla zhruba sedm Kč. Tržní cena pozemků je výrazně nižší než ta vyhlášená, v roce 2022 byla podle společnosti o 368 procent vyšší. Průměrná tržní cena zemědělské půdy byla 33,4 koruny za metr čtvereční.
V dopise adresovaném poslancům stojí, že čeští zemědělci vlastní zhruba 30 procent půdy, na které hospodaří, u menších farmářů je to více než polovina. "Navýšení daně z věcí nemovitých má tak paradoxně nejcitelnější dopad právě na ně. Toto plánované opatření tak přímo jde proti vládnímu prohlášení, které jednoznačně hovoří o podpoře malých a středních zemědělců," píší organizace.
Upozorňují také na to, že daň si vlastníci půdy připočítávají k pachtovnému, které jim zemědělci platí. Zvýšení daně tedy povede k růstu nákladů podniků, tvrdí. Podle ASZ a Agrární komory to může majitele půdy přivést k prodeji například investičním společnostem nebo spekulantům.
Organizace také uvedly, že daň se týká i neprodukčních ploch, které ale zároveň nevytváří žádný příjem, protože z nich zemědělci nic nesklidí. Jde například o různé remízky a další krajinné prvky, které mají vznikat i podle nové strategie Společné zemědělské politiky EU. V dopise stojí, že daň by měla odpovídat ekonomickému potenciálu hospodaření. Organizace poukazují na to, že ve městech mohou zůstávat nemovitosti nevyužité i řadu let. Uvedly rovněž, že zvýšená daň z nemovitosti se bude týkat i lesní půdy, a tedy také ploch zasažených kůrovcovou kalamitou.*
