Evropská komise dnes schválila rozsáhlý balíček návrhů, s jejichž pomocí budou realizovány závazky Evropské rady v rámci boje proti klimatickým změnám a na podporu obnovitelné energie. Z těchto návrhů je zřejmé, že cíle dohodnuté v loňském roce jsou technicky a ekonomicky proveditelné a představují jedinečnou podnikatelskou příležitost pro tisíce evropských společností. Na základě těchto opatření se v každé zemi výrazně zvýší využívání obnovitelné energie, přičemž tyto cíle budou pro vlády jednotlivých zemí právně závazné. Prostřednictvím důkladně reformovaného evropského systému obchodování s emisemi (ETS), kterým se v EU zavede emisní limit, dostanou všichni znečišťovatelé, kteří způsobují nejvíce emisí CO2, podnět k vytvoření čistých výrobních technologií. Balíček opatření má Evropské unii umožnit, aby se jí do roku 2020 skutečně podařilo snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % a zároveň zvyšuje na 20 % podíl obnovitelných energií ve spotřebě energie, jak bylo vedoucími představiteli EU dohodnuto v březnu 2007. Cíl pro snížení emisí bude do roku 2020 po sjednání nové globální dohody o změně klimatu zvýšen na 30 %. Informoval o tom mluvčí zastoupeni Evropské komise v České republice Martin Stašek.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso prohlásil: „Vyřešit otázku změny klimatu je fundamentální politickou zkouškou pro naši generaci. Naším úkolem, dokonce naší povinností, je poskytnout správný politický rámec pro novou podobu evropského hospodářství, které bude šetrnější k životnímu prostředí, a nadále zaujímat vedoucí pozici v rámci mezinárodní činnosti na ochranu naší planety. Balíček návrhů je nejen reakcí na tuto výzvu, ale i správnou odpovědí na otázku zabezpečení energie a zároveň představuje příležitost vytvořit v Evropě tisíce nových podniků a miliony pracovních míst. Této příležitosti musíme využít.”
Komisař pro životní prostředí Stavros Dimas k tomu uvedl: „Balíček návrhů, který je postaven na průkopnickém evropském systému obchodování s emisemi, ukazuje našim globálním partnerům, že aktivní boj proti změně klimatu a pokračující hospodářský růst a prosperita se navzájem nevylučují. Evropa díky tomu zaujímá výhodnou pozici v úsilí o vytvoření globální ekonomiky s nízkým podílem uhlíku, což přinese vlnu inovací a nové pracovní příležitosti v oblasti čistých technologií. Těmito návrhy se prostřednictvím spravedlivého rozdělení povinností realizují závazky přijaté v loňském roce vedoucími představiteli EU. Nyní se do tohoto procesu musí všechny členské státy naplno zapojit.”
Komisař pro energetickou politiku Andris Piebalgs zdůraznil: „V době stoupajících cen ropy a obav z klimatických změn představují zdroje obnovitelné energie příležitost, kterou nesmíme promeškat. Pomohou nám omezit naše emise CO2, zabezpečit dodávky a vytvořit pracovní místa a růst v odvětví vyspělých technologií. Začneme-li konat nyní, zaujme Evropa v úsilí směřujícím k ekonomice s nízkým podílem uhlíku, kterou naše planeta naléhavě potřebuje, vedoucí pozici.”
Komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroesová dodává: „Pokyny ke státní podpoře významně přispívají k energetické politice a politice pro oblast změn klimatu v Evropské unii a k pokračujícímu procesu reformy státních podpor. Členským státům se tím otevírá všeobecně prospěšná příležitost k financování projektů v oblasti životního prostředí a k hospodářskému růstu v EU.“
Na základě evropského systému obchodování s emisemi (ETS) komise navrhuje posílit v EU jednotný trh s uhlíkem, který bude zahrnovat větší množství skleníkových plynů (v současnosti je zahrnut pouze CO2) a do něhož budou zapojeni všichni největší průmysloví znečišťovatelé. Povolenky obchodovatelné na trhu se budou rok od roku snižovat, aby bylo do roku 2020 možné snížit emise v rámci systému ETS oproti úrovni z roku 2005 o 21 %.
Odvětví energetiky, jež má na svědomí největší podíl emisí v EU, bude podléhat dražbě všech povolenek hned v okamžiku zahájení nového režimu v roce 2013. Jiná průmyslová odvětví, a také letectví, se budou do dražby všech povolenek zapojovat postupně. Lze však učinit výjimku pro odvětví, která jsou obzvlášť ohrožená konkurencí ze strany producentů v zemích, v nichž neexistuje srovnatelné omezování uhlíku. Dražby budou navíc otevřené, čímž bude každému provozovateli v EU dána možnost nakoupit povolenky v kterémkoli členském státě.
Příjmy z ETS budou plynout členským státům a měly by podpořit EU na její cestě k ekonomice šetrnější k životnímu prostředí tím, že budou podporovány inovace v takových oblastech, jako jsou obnovitelné energie, zachycování a uchovávání uhlíku a výzkum a vývoj. Část příjmů by měla být rovněž směřována do rozvojových zemí, aby jim usnadnily přizpůsobit se změnám klimatu. Komise vychází z toho, že by příjmy z dražeb mohly do roku 2020 činit okolo 50 miliard eru ročně.
Evropský systém obchodování s emisemi, který již funguje čtvrtým rokem, se ukázal jako účinný tržní nástroj, který vytváří podněty ke snižování emisí skleníkových plynů. Systém v současnosti zahrnuje přibližně 10 000 průmyslových zařízení po celé EU – včetně elektráren, ropných rafinérií a oceláren – která způsobují téměř polovinu emisí CO2 v EU. V rámci nového systému bude systémem ETS pokryto 40 % z celkového počtu emisí. Za účelem snížení administrativní zátěže se průmyslová zařízení produkující méně než 10 000 tun emisí CO2 nebudou muset zapojovat do systému ETS.
V odvětvích nespadajících pod ETS, jako například budovy, doprava, zemědělství a nakládání s odpady, sníží EU do roku 2020 emise oproti úrovni z roku 2005 o deset procent. Komise pro každý členský stát navrhuje konkrétní cíl pro snížení emisí do roku 2020, přičemž v případě nových členských států navrhuje cíl pro jejich největší možné zvýšení. Tyto změny se pohybují v rozsahu -20 % až +20 %.
Kromě vytvoření řádně fungujícího trhu se znečišťujícími látkami musí všechny členské státy neprodleně začít se změnou struktury spotřeby energie. Podíl obnovitelné energie v konečné energetické spotřebě EU dnes představuje 8,5 %, což znamená, že pokud má být do roku 2020 dosažena hodnota 20 %, je třeba průměrného zvýšení 11,5 %.
Za tímto účelem dnes komise navrhuje pro každý členský stát individuální, právně vymahatelné cíle. Každý členský stát má k dispozici různé možnosti pro další vývoj využívání obnovitelné energie. Lhůty pro její zavádění bývají dlouhé, a proto by každý členský stát měl mít jasnou představu o tom, v jaké oblasti hodlá jednat. Způsob, jakým každý členský stát zamýšlí dosáhnout svých cílů a jakým bude co nejúčinněji sledován pokrok, bude stanoven v národních akčních plánech, jež mají členské státy připravit.
Pokud se splní celkový cíl EU, budou členské státy s ohledem na obnovitelné energie moci přispívat k celkovému evropskému úsilí, a nebudou tak muset činit pouze na území vlastního státu. Tím by se umožnilo přesunout investice tam, kde je produkce zdrojů obnovitelných energií nejefektivnější, čímž by se náklady na dosažení cílových hodnot snížily o 1,8 miliardy eur.
Dnešní návrh se také zabývá minimálním cílem 10% podílu biopaliv na dopravě v EU, jehož má být dosaženo do roku 2020. Tohoto podílu bude muset dosáhnout každý členský stát. Vzhledem k tomu, že při plnění tohoto cíle hraje rozhodující úlohu udržitelnost, byla do směrnice začleněna odpovídající kritéria.
Komise rovněž přijala nové pokyny ke státním podporám týkajícím se ochrany životního prostředí, které členským státům pomohou při vypracování udržitelné evropské politiky v oblasti klimatu a energetiky. Tyto nové pokyny rozšiřují ve srovnání s pokyny z roku 2001 rozsah projektů podpory a zároveň zvyšují míru podpory. Pokyny stanovují nové podmínky pro opatření státní podpory, které mají vést k posílení ochrany životního prostředí a k vytvoření potřebné rovnováhy mezi vyššími environmentálními přínosy na jedné straně a snížením případů narušování hospodářské soutěže na minimum na straně druhé.
Nebude-li podpora cílená, nepřinese výsledky v oblasti ochrany životního prostředí a může mít za následek snížení hospodářského růstu v Evropské unii.
Dne 10. ledna 2007 přijala Evropská komise energetický a klimatický balíček, v jehož rámci vyzvala Evropský parlament a radu, aby schválily:
- nezávislý závazek EU dosáhnout do roku 2020 oproti úrovni z roku 1990 nejméně 20% snížení emisí skleníkových plynů a usilovat o dosažení cíle 30% snížení do téhož roku za předpokladu, že bude uzavřena rozsáhlá mezinárodní dohoda o klimatických změnách;
- závazný cíl EU dosáhnout do roku 2020 20% podílu obnovitelné energie, včetně cíle 10% podílu biopaliv.
Tuto strategii schválil jak Evropský parlament, tak i vedoucí představitelé EU na zasedání Evropské rady v březnu 2007. Evropská rada vyzvala komisi, aby předložila konkrétní návrhy, týkající se mimo jiné také otázky, jak lze úsilí vedoucí k dosažení těchto cílů rovnoměrně rozdělit mezi členskými státy.
Předložený balíček opatření je odpovědí na tuto výzvu. Zahrnuje soubor klíčových návrhů v oblasti jednotlivých politik, které jsou navzájem úzce propojeny. Mezi tyto návrhy patří:
1) návrh, kterým se mění směrnice EU o obchodování s emisemi (EU ETS);
2) návrh, jak členit úsilí o splnění nezávislého závazku Společenství ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje evropský systém obchodování s emisemi (jako např. doprava, budovy, služby, menší průmyslová zařízení, zemědělství a nakládání s odpady);
3) návrh směrnice pro podporu obnovitelné energie s cílem snáze dosáhnout obou výše uvedených cílů v oblasti emisí.
Balíček zahrnuje další návrhy, jako např. návrh na právní rámec pro oblast zachycování a uchovávání uhlíku, sdělení o demonstraci zachycování a uchovávání uhlíku a nové pokyny pro státní podpory v oblasti životního prostředí.
