Evropská komise přistoupila na sklonku loňského roku k vyřazení bázlivce kukuřičného ze seznamu karanténních škodlivých organismů. Tento brouk příbuzný mandelince bramborové, který může způsobovat hospodářsky významné škody na porostech kukuřice, již nebude úředně regulován a stane se z něj běžný škůdce vyskytující se na území Evropské unie. Informoval o tom mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ing. Zbyněk Škodáček.
„Tato změna bude mít zásadní dopad zejména na zemědělce, kteří pěstují kukuřici v takzvané nárazníkové zóně, v níž museli pěstitelé dodržovat nařízená opatření proti šíření bázlivce,“ vysvětlili Zdeněk Mach, pověřený řízením Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ). „V této oblasti bylo možné pěstovat kukuřici následně po kukuřici jedině v kombinaci s insekticidním ošetřením proti bázlivci. Tato povinnost již nově platit nebude,“ dodal.
Strategie ochrany před rozšiřováním bázlivce kukuřičného na území Evropské unie se dlouhodobě řešila na jednáních Stálého výboru pro zdraví rostlin. Výsledkem těchto jednání je, že byl na základě vyhodnocení současného nastavení opatření proti šíření tohoto škůdce přijatý kvalifikovanou většinou členských států návrh prováděcí směrnice Evropské komise, která hovoří o vyřazení bázlivce kukuřičného z přílohy I směrnice Evropské rady č. 2000/29/ES. Tímto aktem přestane být tento škůdce regulovaným (karanténním) škodlivým organismem na území EU.
V návaznosti na fakt, že bázlivec pozbyde status regulovaného škodlivého organismu, byl přijatý návrh prováděcího rozhodnutí Evropské komise, který ruší povinnost zavedení mimořádných opatření proti šíření bázlivce kukuřičného na území členských států EU. Tato opatření byla pěstitelům kukuřice v ČR každoročně ukládána obecně závazným právním předpisem vydávaným Státní rostlinolékařskou správou ve formě nařízení Státní rostlinolékařské správy. Tento předpis vždy vymezoval nárazníkovou zónu ke zpomalení šíření bázlivce na území České republiky, do níž pro rok 2014 spadalo aktuálně dvacet okresů, v nichž by museli pěstitelé kukuřice dodržovat nařízená opatření.
„Nyní čekáme na uveřejnění příslušného prováděcího rozhodnutí Evropské komise v Úředním věstníku Evropské unie, abychom mohli začít konat a zrušit vydaná nařízení a rozhodnutí bývalé Státní rostlinolékařské správy, která se týkají opatření nařízených k ochraně proti rozšíření bázlivce kukuřičného,“ uvedl Zdeněk Mach. „Nařízená opatření budou zrušena nejen v katastrech nárazníkové zóny, ale také v takzvané nezamořené zóně, kde byla v případě výskytu bázlivce rovněž nařízena mimořádná opatření,“ poznamenal. Poté, co bude uveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie také prováděcí směrnice Evropské komise k vyřazení bázlivce kukuřičného ze seznamu karanténních škodlivých organismů EU, bude novelizována vyhláška č. 215/2008 Sb., čímž bude bázlivec vyřazen ze seznamu regulovaných (karanténních) škodlivých organismů i na národní úrovni.
Bázlivec kukuřičný je brouk z čeledi mandelinkových, původem ze Severní Ameriky. Do Evropy byl tento brouk zavlečen koncem osmdesátých let 20. století. Hlavní škody působí larvy na kořenech kukuřice. Napadené rostliny poléhají nebo jsou výrazně deformované, často ohnuté do tvaru husího krku a za větru se vyvracejí a odumírají. U silně napadených porostů mohou ztráty dosahovat 80–100 %, obvykle se však pohybují v rozmezí 10–15 %.*
