Evropská unie není ráj, ale k peklu má hodně daleko, vzkázal zemědělcům ze zemí střední a východní Evropy několik dní před vstupem do tohoto společenství komisař Franz Fischler, který je odpovědný za rozvoj venkova, zemědělství a rybolov. Komisař ve své řeči, jejíž text máme k dispozici, tvrdí, že zemědělcům bude v unii jednoznačně lépe.
"Podle analýzy důsledků rozšíření povede pouhé zavedení tržních opatření bez jakýchkoli přímých plateb pravděpodobně ke zvýšení příjmů v zemědělství přibližně o 30 procent," prohlásil Fischler a upozornil, že k restrukturalizaci a modernizaci agrárního sektoru nových členských zemí by muselo dojít, i kdyby do unie nevstoupily, tedy s podporou společné zemědělské politiky nebo bez ní. Podle komisaře budou zemědělci z nových zemí okamžitě po vstupu těžit z tržních opatření unie a štědřejší politiky rozvoje venkova. "To znamená záchrannou síť v případě tržních krizí a více peněz do jejich kapes, pokud se zaměří na ochranu životního prostředí nebo kvalitu potravin." K tomu je však zapotřebí, aby byli zemědělci o všech možnostech podpor dobře informováni. Ani to jim však nepomůže, pokud nebudou včas fungovat potřebné platební agentury. "Nedělejme si žádné iluze. Přistupující země skutečně potřebují mít před vstupem akreditované platební agentury. To znamená, že administrativní kapacity musí fungovat k prvnímu květnu, jinak se zemědělské dotace spojené s tržními opatřeními, například veřejné intervence nebo vyrovnávací dávky při vývozu nemohou vyplácet," varoval Fischler a dodal: "Nemusím zdůrazňovat, co je ve hře. V důsledku zpoždění mohou zemědělci přijít o podporu z EU nebo budou národní rozpočty čelit náporu nároků na vyplácení zemědělských dotací."
Fischler označil za nesmysl názory, které se v tisku objevily v souvislostmi s opatřeními unie týkajícími se nadbytečných zásob určitých produktů v přistupujících zemích. Poukázal na to, že průměrná cenová hladina a dovozní cla jsou na širokou škálu zboží v kandidátských zemích nižší než v EU. "To přirozeně vytváří vážné riziko hromadění spekulativních zásob a my bychom neplnili řádně svoje povinnosti vůči evropským daňovým poplatníkům, kdybychom se tomu nesnažili vhodnými opatřeními zabránit," vysvětlil Fischler a pokračoval: "Vyskytly se stížnosti, že seznam produktů je příliš obsáhlý, poplatky příliš vysoké a administrativní zátěž neúměrná. Citlivě tyto otázky vnímáme a snažili jsme se vzít v úvahu připomínky přistupujících zemí. Existují však určité hranice. Seznam produktů je založený na pečlivé analýze rizika spekulací a poplatky musí mít odstrašující funkci."
Fischler zmařil také naděje na to, že by při tzv. nutných úpravách kodaňské dohody mohlo dojít k "bojování starých bitev, které nelze vyhrát." Nebude tedy možné například změnit výši dohodnutých produkčních kvót. K nutným úpravám kodaňské smlouvy tak podle Fischlera bude patřit plné využití dohodnutých stropů v jednotném systému plateb, neaplikování finanční disciplíny a modulace až do dosažení plné výše plateb, zjednodušení administrativy a dočasná výjimka ze zákonných požadavků na hospodaření v rámci systému sdružené platby na plochu.
