Bez smrku ve vyšších nadmořských výškách budou povodně v Česku větší než v minulosti. Na tiskové konferenci to řekl člen republikového výboru Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR Radomír Charvát. Díky jehlicím a hustým větvím smrku zimní srážky odtávají pomaleji, dodal. Proti vysazování smrků protestují v souvislosti s kůrovcovou kalamitou některé ekologické iniciativy, které prosazují vysazování listnáčů.
To se týká například Šumavy, kde pramení Vltava. "Pakliže tam budou listnaté porosty, dojde k rychlému tání a Praha potom bude plavat více než před pár lety," řekl Charvát. Zastoupení smrku ve vyšších polohách je podle něj důležité i pro stínění pro menší stromky.
Podle ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Víta Šrámka vlastníci lesů musí počítat s tím, že se budou průměrné teploty v ČR zvyšovat. Prakticky tak není jediná dřevina, na kterou by se dalo "vsadit", že kvalitně přežije. Je třeba je diverzifikovat, dodal.
Území mimořádně zasažená kůrovcem jsou už v každém kraji. Lesníci na takových místech mohou omezit obranná opatření proti škůdci, oznámilo ministerstvo zemědělství. Naposledy stát rozšiřoval tato území na konci srpna, kdy se objevily v jižních a západních Čechách. Nejvíc takových nových lokalit je nyní na Českomoravské vrchovině, v jihozápadních a středních Čechách a také ve Šluknovském výběžku, uvedlo ministerstvo. Podle think tanku Czech forest vyžaduje současný krizový stav skutečně krizová opatření, toto mezi ně nepatří.
Na nejhůře postiženém území mají vlastníci lesů možnost ustoupit od používání lapačů. Lhůta pro zalesnění se v těchto oblastech prodlužuje z nynějších dvou na pět let a doba pro zajištění porostu z nynějších sedmi na deset let od vzniku holiny. Cílem je podle ministerstva řešení případného nedostatku sazenic a pracovníků pro zalesnění. Zůstává ale zachována povinnost vlastníka lesa aktivně vyhledávat a těžit napadené stromy.*
