Biometan může do roku 2030 nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností v Česku. Na setkání s novináři to uvedli zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie (KOZE) a oborového sdružení CZ Biom. Podle nich je reálné, že 150 až 200 bioplynových stanic přejde právě na výrobu biometanu, kterého budou dohromady vyrábět 500 milionů metrů krychlových ročně. Podle odborníků jde o náročný, ale dosažitelný cíl.
"Biometan nabízí novou možnost, jak efektivně využívat bioplyn, a v budoucnu bychom touto technologií rádi nahradili část výroby elektřiny z bioplynu. A to zejména tam, kde se při výrobě elektřiny a tepla nedaří teplo efektivně využít," řekl Jan Habart z CZ Biom. "V saldu českého zahraničního obchodu by půl miliarda metrů krychlových biometanu ušetřila asi tři miliardy korun za nákup zemního plynu z dovozu," doplnil předseda KOZE Štěpán Chalupa.
Dosažení takového cíle je možné také podle odborníků. Podle nich půjde ale o nelehký proces. "Jde o náročný, ale dosažitelný cíl, protože se opírá o již existující infrastrukturu v ČR – to je vysoký stupeň plynofikace a zkušenosti s provozem bioplynových stanic," uvedl analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Míní, že hnacím motorem budou především závazky ČR v oblasti čisté mobility. "Biometan ve formě bioCNG se ukazuje jako ekonomicky schůdnější než výroba jiných biopaliv druhé generace, které by měly postupně nahradit současná kontroverzní biopaliva vyráběná z řepky a dalších zemědělských plodin," dodal.
Podle předsedy Rady Českého plynárenského svazu Martina Slabého jde v horizontu pouhých deseti let o odvážný odhad. "Nicméně není to nemožné, ale bude to velká výzva pro všechny strany. Pro stát, který musí nastavit systém spravedlivé a stabilní podpory pro výrobce a pravidla pro obchodníky a zemědělce. Pro výrobce, kteří musí investovat do nových technologií a stát se transparentním účastníkem trhu s plynem. Pro plynaře, kteří musí využití biometanu proaktivně prosazovat a technicky připravit," uvedl.
Biometan, neboli vyčištěný bioplyn, je bioplyn obsahující aspoň 95 procent metanu. Má nejnižší emise skleníkových plynů a v porovnání s ostatními konvenčními biopalivy i nejnižší spotřebu energie v celém životním cyklu, zejména je-li produkován z odpadní biomasy.
Zástupci oborových sdružení upozornili na to, že v roce 2017 stálo v Česku 404 zemědělských bioplynových stanic s instalovaným výkonem 318,2 megawattů (MW). Po odečtení stanic v čistírnách odpadních vod činila jejich výroba přes dva miliony megawatthodin (MWh) elektřiny, což představovalo asi 26procentní podíl na elektřině z obnovitelných zdrojů a zhruba tříprocentní podíl na výrobě elektřiny při zahrnutí všech zdrojů.*