Plochy řepky byly do minulého týdne sklizeny zhruba z poloviny a potvrzují se původní dobré výnosové odhady. Žňová cena je oproti loňsku velmi nízko, je ale šance, že poroste a prodat řepku by neměl být problém. Zemědělci, kteří semeno na pár měsíců uskladní, by na tom mohli vydělat, předpokládá pěstitelský svaz. Výrobci metylesteru řepkového oleje budou pokračovat ve vývozu a navíc budou potřebovat surovinu na dotovanou produkci pro domácí trh. Obnovení dotací na bionaftu však platí jen pro druhou polovinu letošního roku. Všichni by přitom rádi věděli, co bude s tímto biopalivem napřesrok. Pěstitelé se to do setí řepky ale téměř jistě nedozví.
Podle upřesněného odhadu statistiků se letos sklidí asi 775 tisíc tun řepky. Její osevní plochy činily 267 tisíc hektarů. Průměrný výnos by se měl pohybovat kolem 2,9 tuny. „Jestli ale bude počasí zlobit, může se hektarový výnos trochu snížit, protože ve vyšších polohách budou problémy se sklizní,“ říká ředitel Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin Martin Volf. Oproti jiným letům mají podle něho žně u řepky zpoždění, v chladnějších oblastech porosty ještě nedozrály. „Semeno je menší, ale i tak dává velký výnos. Olejnatost je na naše poměry o něco nižší, v průměru 41 procent, tedy o procento méně, než udává česká norma. Ale v Německu, kam se hlavně vyváží, budou za takovou řepku ještě příplatky,“ poznamenal.
Z loňské rekordní úrody tu ještě zůstaly zásoby, o jejichž výši se lze jen dohadovat. Podle Volfa dosahovaly nejméně 200 tisíc tun.
„Cena 5500 korun, kterou za tunu řepky nyní nabízejí obchodníci, odpovídá světové ceně. Ta se zatím drží hodně nízko, měla by však stoupat,“ předpokládá ředitel svazu. Jak dodal, čeká se, zda se naplní vysoké odhady produkce řepky v Německu, kde je sklizeň také opožděná. „I kdyby se potvrdily, o naši řepku tam bude zájem ze strany výrobců bionafty, kteří zdvojnásobili kapacity. Oproti jiným letům nebudou do Německa vyvážet Poláci, kteří budou tak akorát soběstační,“ očekává Volf. Kdo může řepku uskladnit a s prodejem měsíc dva počkat, tomu by to doporučil. Příznivější cenový vývoj v Evropě by podle něho mohla ovlivnit poptávka po řepce na výrobu bionafty.
V České republice se po zrušení dotací na bionaftu k datu vstupu do Evropské unie zastavila produkce metylesteru řepkového oleje (MEŘO) pro tuzemský trh. Výrobci ale své kapacity vytížili částečně díky tomu, že vyváželi, a to především do Německa. Podle ředitele Sdružení pro výrobu bionafty Petra Jeviče se na toto nepotravinářské užití spotřebovalo za uplynulý marketingový rok kolem 250 tisíc tun řepky. Tento export je jistě příznivý pro bilanci zahraničního obchodu, kdy se vyváží zboží s přidanou hodnotou, na druhou stranu unijní směrnice nás zavazuje k využívání určitého podílu biopaliv v dopravě. A Česká republika si v tomto směru klade nemalé cíle. Bruselu nahlásila cíl uplatnit v roce 2006 u biopaliv podíl 3,7 procenta na celkové spotřebě pohonných hmot a stanovila si tak nejvyšší laťku ze všech členských zemí. Směrnice EU stanoví cíl dvě procenta biopaliv v letošním roce.
Tuzemští výrobci ovšem volají po jasnější perspektivě skutečného uplatnění biopaliv. Poukazují na to, že její absence je základní příčinou potíží při zavádění biopaliv na český trh. „Potvrzuje se náš předpoklad, že schválení dotací na MEŘO pro druhou polovinu letošního roku bude znamenat reálný prodej směsného paliva s 30procentním obsahem MEŘO po zhruba pět měsíců. To je pro většinu provozovatelů čerpacích stanic ochotných prodávat bionaftu nedostatečná doba, aby se vraceli k jejímu prodeji,“ upozorňuje Jevič. Poukazuje také na to, že sedmiprocentní rozdíl mezi cenou bionafty a motorové nafty ve vzorci pro výpočet dotace na MEŘO je nedostatečnou motivací pro kupující. „Pro ně je zajímavý až rozdíl devět či deset procent,“ říká šéf sdružení, které požaduje příslušnou změnu ve výpočtu dotace. Předpokládá totiž, že po Novém roce bude u bionafty pokračovat současný systém. Povinné pětiprocentní přimíchávání metylesteru do veškeré nafty od ledna příštího roku nepovažuje vzhledem ke stadiu příprav za reálné.
Po znovuzavedení dotací od 1. července o ně požádalo u Státního zemědělského intervenčního fondu čtrnáct firem. Přihlásily se o podporu celkem na 78,6 tisíce tun MEŘO, ovšem kvóta byla pokrácena na 50 tisíc tun, jak stanoví vládní nařízení. Ministerstvo na tyto dotace vyčlenilo 450 milionů korun.
