23.03.2001 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Bionafta - stále populárnější alternativa

Zdražování motorové nafty je vodou na mlýn pro bionaftu. S tím, jak loni rostla cena za barel ropy, stoupal ve světě zájem o toto alternativní ekologické palivo. Na českém trhu dosáhl podíl bionafty na celkové spotřebě motorové nafty téměř deseti procent. V tomto směru jsme tedy lídrem mezi východoevropskými zeměmi a o naše zkušenosti se zajímá i vyspělý svět.

Výroba předčila záměry Oleoprogramu

Výrobci metylesteru řepkového oleje (MEŘO), jehož 31procentní podíl tvoří onu ekologickou složku směsného paliva - bionafty, na svůj čas čekali od roku 1995. Loni poprvé mohli naplno využít své kapacity.
Připomeňme, že v rámci tzv. Oleoprogramu stát podpořil více než 720 miliony korun formou bezúročných půjček výstavbu 18 výroben s roční kapacitou 63,5 tisíce tun MEŘO. To představuje možnost zpracovat 180 až 200 tisíc tun řepky ze zhruba 70 až 80 tisíc hektarů. „Kapacity zahrnují jednu průmyslovou výrobnu na 30 tisíc tun za rok, dvě decentralizované regionální na 15,8 a 12,5 tisíce tun. Ostatní jsou decentralizované výrobny zemědělského typu s kapacitou od půl do šest a půl tisíc tun MEŘO za rok,“ upřesnil Petr Jevič, pracovník Výzkumného ústavu zemědělské techniky a současný výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty. Od něj máme také informaci, že v minulém roce stát udělil podporu na 62 705 tun metylesteru. Celková produkce přitom překročila 67 tisíc tun.
Poté, co se loni od dubna díky novému systému podpory bionafty téměř zastavily dovozy metylesteru, některým výrobcům směsného paliva najednou chyběl. Na velikou poptávku po metylesteru reagovali jeho výrobci tržně: Mnozí z existujících rozšířili své zpracovatelské kapacity, s jejich budováním začali i někteří „nováčci“. Podle údajů sdružení vzrostly v minulém roce výrobní kapacity na 93 950 tun MEŘO.

Byznys, který má své hranice

Z výroby metylesteru a bionafty se loni stal lákavý byznys, který má ale své hranice. Produkce MEŘO a bionafty není ponechána volnému trhu, stát na tento ekologický počin a nepotravinářskou možnost využití zemědělské produkce finančně přispívá, a to zrovna nemalou měrou. Vyhrazuje si tedy právo vymezit okruh výrobců, které bude podporovat.
Jak se k rozšiřování výrobních kapacit a žadatelů o podporu staví ministerstvo zemědělství, vysvětluje Martin Fantyš, ředitel odboru podpory rozvoje venkovského prostoru: „Ministerstvo nepodporuje nárůst nových výrobních kapacit, neboť současný stav výroben MEŘO převyšuje objem zpracování řepky v Oleoprogramu, tj. 200 tisíc tun za rok, o více než třetinu. A nepředpokládáme, že by se v dohledné době tento objem zvýšil. Nárůst výrobních kapacit MEŘO vyvolal nutnost zavést v pravidlech pro poskytování podpor limitování výrobců tak, aby byla zabezpečena podpora bionafty po celé období a byl zachován přístup k podpoře všem žadatelům, kteří splňují podmínky podpor.“
Kvotaci ve výrobě metylesteru, která letos prakticky probíhá, je nakloněno i Sdružení pro výrobu bionafty. „Program není neomezený a bez státní podpory nemá šanci. Při dalším rozšiřování narážíme na možnosti státního rozpočtu a nakonec i zdroje řepky,“ říká ředitel sdružení. Přitom si uvědomuje, že dnes bionafta nemůže plně uspokojit ani požadavky městské hromadné dopravy a biopaliva se stávají z hlediska mezinárodního obchodu stále významnější komoditou. Bylo by pro nás podle něho příznivější vyvážet místo řepky oleje, pokrutiny, extrahované šroty, metylester nebo směsné palivo, či glycerin jako vedlejší produkt po reesterifikaci. Za optimální by považoval, kdyby třetina z celkové produkce řepky šla na biopaliva, třetina až čtyřicet procent na potravinářské účely a zbylou část jsme exportovali.

Z bionafty zajímavá exportní komodita?

I když nový systém podpory od druhého čtvrtletí 2000 téměř zastavil dovozy metylesteru a proti předchozímu roku mírně vzrostly vývozy, celková bilance za loňský rok vychází ve prospěch dovozů. „Obrat nastal koncem roku. Němci, kteří jezdí na čistý metylester, by nám doslova utrhali ruce. Prodejnost MEŘO u nich určuje cena motorové nafty a stačí rozdíl 20 feniků ve prospěch tohoto alternativního paliva, aby na něj okamžitě přešli,“ vysvětluje Petr Jevič.
Zájem o biopalivo v Německu nenechal v klidu tamní navnaděné investory, kteří loňskou kapacitu 250 tisíc tun zvyšují o dalších 470 tisíc tun. S výrobními možnostmi 720 tisíc tun tak bionafta u našich sousedů obsadí 2,5 procenta trhu s palivy. Němci začali zkoušet tuto pohonnou hmotu také pro sportovní lodě.
Na bionaftu přecházely loni autobusy i v dalších francouzských, rakouských a amerických městech. „Zelenou“ má bionafta v USA, kde vedle městské dopravy se jedná o jejím dalším využívání například pro 600 tisíc motorových vozidel sloužících federální vládě, v armádě, ale také pro lodě, generátory, traktory a dokonce travní sekačky.
Jak poznamenává výkonný ředitel Sdružení pro výrobu bionafty, zahraničí oceňuje naše zkušenosti, které jsme získali při výrobě, ale i ve způsobu podpory tohoto alternativního paliva. „Z východoevropských zemí jsme jediní, kteří se podílejí za koordinace Evropského výboru pro normalizaci na tvorbě evropských norem nejen na bionaftu používanou jako alternativní palivo naftových motorů, ale i pro výrobu tepla, jakož i vytvořením norem týkajících se testovacích metod,“ dodává s tím, že po českých technologiích a know-how je velká poptávka. Metylester či bionafta se loni vyvážely nejvíce do Německa, Polska, Maďarska a Slovenska.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down