Snižování emisí skleníkových plynů, omezení závislosti na fosilních zdrojích energie, odbyt zemědělské produkce — to vše nabízejí biopaliva. S rostoucím zájmem o ně se však vynořuje otázka, zda nebudou ve spotřebě zemědělských surovin konkurovat potravinám.
Ve všech pádech se skloňovala biopaliva na akcích spojených s významných zemědělským a potravinářským veletrhem Grüne Woche. Zahájení veletrhu, jímž žil Berlín od 19. do 28. ledna, se zúčastnil nejen současný spolkový ministr zemědělství a ochrany spotřebitele Horst Seehofer, ale svůj projev pronesla i německá kancléřka Angela Merkelová a šéf Evropské komise José Manuel Baroso. Důvodem takové účasti vysokých politiků je skutečnost, že Německo počátkem letošního roku převzalo otěže Evropské unie a navíc v březnu uplyne padesát let od podpisu Římských smluv. Z nich se zrodilo Evropské hospodářské společenství i společná zemědělská politika.
Podle Merkelové žije na venkově asi polovina obyvatel Německa. Jak kancléřka uvedla, i ona vyrůstala v hospodářství a ví, jak působí příroda na člověka. "Mladí lidé se ptají, zda má u nás zemědělství perspektivu," podotkla s tím, že kromě ekologické produkce má v Německu díky biopalivům budoucnost i tradiční hospodaření. Pohonné hmoty musí letos v Německu obsahovat již sedm procent biosložky.
Komisařka slíbila řadu novinek
Již minulou středu přišla komise s návrhem reformy společné tržní organizace sektoru ovoce a zeleniny a do konce června by měl být hotov definitivní návrh reformy sektoru vína. Tím by se podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové měla v podstatě završit reforma společné zemědělské politiky zahájená v roce 2003. Komisařka chce také podpořit ekologickou produkci potravin a pokračovat v avizovaném zjednodušování společné zemědělské politiky.
Deset procent do roku 2020
Podle nové strategie unie na snížení emisí skleníkových plynů a omezení závislosti Evropy na fosilních palivech, by se mělo v unii do roku 2020 povinně přimíchávat deset procent biosložky do pohonných hmot. "Kromě toho, že je to dobrá zpráva pro náš trh s energií a pro životní prostředí, je to skvělá příležitost pro naše zemědělce," prohlásila komisařka a pokračovala: "Ale musíme zachovat rovnováhu. Biopaliva nesmějí vytěsnit potraviny." Produkci surovin pro biopaliva podle ní posílí decoupling (odpojení podpor od produkce) a platby 45 eur na hektar plodin pěstovaných pro energetické účely. Biopaliva budou podle komisařky i příležitostí pro zemědělce postižené reformou sektoru cukru a ukončením intervenčního nákupu kukuřice. "Budou také hrát roli v debatě, kterou musíme vést o budoucnosti set—aside," dodala.
Cross compliance
Komisařka rovněž slíbila prověření sady standardů pro pohodu zvířat, ochranu životního prostředí a kvalitu potravin, které již musí farmáři v zemích evropské patnáctky splnit, aby dostali dotace. "Nejsem hluchá k názorům zemědělců," prohlásila a slíbila, že se tématem tzv. cross compliance bude zabývat březnová rada ministrů zemědělství. Zdůraznila však, že právě dodržování požadavků zmíněných standarů opodstatňuje v očích daňových poplatníků podporu, kterou zemědělci z Bruselu dostávají.
Prověření reformy i rozpočtu
Již letos se by se měla také začít připravovat "zdravotní kontrola" reformy společné zemědělské politiky, která má proběhnout někdy v letech 2008 a 2009. Zároveň se také v té době počítá s prověřením rozpočtu unie. Oba tyto kroky rozhodnou o budoucnosti společné zemědělské politiky. "V souvislosti s tím vidím nyní jediný bod: Jsem zavázaná udržet nynější zemědělský rozpočet do roku 2013, jak jsem slíbila," ujistila farmáře. Komisařka předpokládá, že v blízké budoucnosti proběhnou další intenzivní jednání o budoucnosti liberalizace světového agrárního obchodu. V nich unie, která svou nabídkou vyšla partnerům vstříc, očekává zejména od USA odpovídající omezení opatření, která deformují světový trh.
Agrární fórum východ—západ
Téma biopaliv a jejich možný konkurenční vztah k potravinám bylo hlavním námětem letošního agrárního fóra východ—západ, která se již po čtrnácté konalo v době veletrhu. Důsledkem produkce biopaliv by podle ruského ministra zemědělství Alexeje Gordejeva mohlo být zvýšení ceny potravin a v zemích, kde je dnes potravin nedostatek, by mohl hrozit hlad. Na programu bioenergetiky, jak uvedl, pracuje i Rusko, a to přesto, že má dostatek fosilních zdrojů. I v Rusku je podle něj třeba se zabývat otázkou ovzduší. Gordejev má však výhrady vůči Kjótskému protokolu, který Rusko stejně jako USA doposud nepodepsalo. Kritizoval to, že umožňuje zaplatit a dál vypouštět emise škodlivých plynů. Dvě úrody za rok a ohromné plochy půdy dávají Brazílii podle jejího ministra zemědělství, chovu zvířat a výživy Lineua Carlose da Costa Lima výborné podmínky pro produkci biopaliv. Brazílie je zejména velkým producentem bioetanolu a pracuje i na produkci bionafty. Ministr odmítl, že by jeho země získávala plochy pro pěstování plodin na výrobu biopaliv mýcením deštného pralesa, což by ve svém důsledku vážně ohrozilo životní prostředí na Zemi. S používáním biopaliv začíná i Chile. Jeho ministr zemědělství Álvaro Rojas uvedl, že uvažují o biopalivech druhé generace. Těmito palivy, které by v surovinové základně nekonkurovaly potravinám, se podle komisařky Mariann Fischerové Boelové zabývá i Evropská unie. "Je nutné se dívat, co se děje ve výzkumu. Za šest až osm let bude možné biopaliva druhé generace vyrábět," dodala komisařka.
