Vláda minulý týden odsunula rozhodnutí o tom, jak podporovat biopaliva, která se mají od příštího roku plošně přimíchávat do benzínu a nafty. Volbu ze tří variant nechala na ministru zemědělství Janu Mládkovi. Do 31. května má kabinetu navrhnout už jen jedno řešení.
Ministrovi vláda uložila nechat zpracovat analýzy všech tří variant pro širší uplatnění biopaliv na domácím trhu pohonných hmot, zvážit jejich dopad na státní rozpočet a poté vybrat jednu z nich. První možností, která se však u Evropské komise při notifikaci nesetkala s pochopením, je trvat na vratce spotřební daně. Nebo se dá začít s povinným přimícháváním bez podpor. Třetí cesta vede přes dotace výrobcům biopaliv.
Evropská komise nám ale dává na vybranou jen ze dvou možností, přímo se uvádí ve zprávě o vývoji programu biopaliv, kterou Mládek minulou středu předložil vládě. Brusel přednostně doporučuje neuplatňovat žádné dotace a podpory. To také podle MZe odpovídá pravděpodobnému budoucímu vývoji politiky EU v rámci akčního plánu pro biomasu. Předností tohoto řešení by bylo, že není nutná notifikace. Ministr by výběrem této varianty splnil zadání vlády týkající se dopadů na státní rozpočet. Přimíchávání biopaliv by zaplatili spotřebitelé – podle odhadu MZe by benzín zdražil zhruba o 19 až 25 haléřů na litr, cena nafty by stoupla asi o 50 až 60 haléřů. Jak ministerstvo připomíná, v této kalkulaci nepočítalo s nutnou investicí kolem 1,5 miliardy korun v tuzemském rafinérském průmyslu, u níž nepředpokládá návratnost. Podle Leoše Voleského z MZe by se také těžko kontrolovalo, kolik biolihu se skutečně uvedlo do volného oběhu. „Pětimilionová sankce za neplnění by asi nezabránila riziku podvodu,“ poznamenal. Při této variantě také hrozí, upozornil Voleský, že investoři od některých projektů ustoupí a Česká republika pak bude mít problém s plněním unijní směrnice. „Abychom se vyhnuli sankcím, museli bychom biopaliva dovážet,“ řekl. Podle MZe by toto řešení bylo diskriminační vůči tuzemským výrobcům biopaliv, když v okolních státech jsou úlevy na spotřební dani, a v nevýhodě by byli i tuzemští výrobci pohonných hmot.
Jako druhou variantu nám Evropská komise nabízí pokračovat v současném systému, kdy výrobci biopaliv, tedy metylesteru řepkového oleje (MEŘO), dostávají přímou podporu. Na MEŘO by tak stát podle propočtů ministerstva ročně přispíval asi dvěma miliardami korun, na bioetanol zhruba 1,6 miliardy korun.
V návrhu, neúspěšném v notifikaci, chtěl stát biopaliva podpořit vratkou spotřební daně – 11,84 koruny na litr biolihu a 9,95 koruny u MEŘO. Pro státní rozpočet by to znamenalo náklady kolem 4,3 miliardy korun v příštím roce. Bruselu se především nelíbilo, že Česko chce daňovou úlevou zvýhodňovat jen biopalivo vyrobené v tuzemsku. Výhrady měl také k institutu minimální ceny s tím, že by narušil pravidla volného obchodu. České ministerstvo zemědělství si je vědomo možné nechuti Evropské komise notifikovat podporu založenou na daňové úlevě, když unie připravuje změny v této politice.
Do kontroly biopaliv, jak MZe podle Martina Fantyše stále počítá, bude zapojena Správa státních hmotných rezerv. Na tuto instituci, Čepro a Unipetrol se podle serveru Aktuálně.cz nyní zaměřili kriminalisté, kteří v kauze biolíh stíhají pro korupci osm lidí.
„Pro neschopnost vlády byla promarněna příležitost ve výrobě bioetanolu. Snaha kabinetu skončila korupčním skandálem a zatýkáním členů ČSSD,“ řekl minulý čtvrtek předseda ODS Mirek Topolánek novinářům, když představoval volební program strany pro venkov a zemědělství. ODS slibuje, že otevře nové trhy s biopalivy a biomasou. Podle Jiřího Papeže musí mít podpora výroby biopaliv vedle přínosu pro životní prostředí také ten efekt, že pomůže českým zemědělcům. „Cestou je daňové zvýhodnění produktu nebo přímá podpora zemědělců,“ uvedl Papež. Podle ODS by se spotřební daň u biopaliv vůbec nemusela vybírat. Míní, že stát by si už našel způsob, jak biolíh evidovat a ohlídat, aby se nedostal do oběhu jinak než do biopaliv.
