Společnou rezoluci namířenou proti pěstování geneticky modifikovaných plodin podepsali biozemědělci minulý týden na Letní evropské akademii ekologického zemědělství v Lednici. Zástupci svazů z jedenácti evropských zemí tak reagují na postoj komisaře Franze Fischlera k otázce koexistence, který je podle nich namířen proti biozemědělství.
V rezoluci požadují, aby se problém souběžného pěstování modifikovaných a klasických plodin, tzv. koexistence vyřešil prostřednictvím jednotných směrnic na úrovni EU. Zároveň by pak mělo být před uvolněním GMO plodin jasné, kdo zaplatí škody způsobené „kontaminací“ běžné produkce modifikovanými geny. Ta by totiž v případě ekologického zemědělství mohla být likvidační, protože zákon zakazuje používat v tomto systému hospodaření modifikované plodiny. Evropská unie mění svůj postoj ke GMO kvůli tlaku USA, které tvrdí, že moratorium, které trvá od roku 1998, de facto omezuje obchodní styk. „Z toho důvodu podaly počátkem května tohoto roku žalobu u WTO,“ uvedl Helmut Gaugitsch z rakouského úřadu pro životní prostředí, který se zabývá vyhodnocováním žádostí o povolení nakládání s GMO. Jak dodal, v EU jich žadatelé od roku 1991 podali celkem 1832, s maximem v roce 1997, kdy jich bylo 250. Současná tendence je klesající, počet žádostí se pohybuje kolem 50.
Podle ministra životního prostředí Libora Ambrozka jeho úřad v České republice zatím nevydal žádné rozhodnutí o uvedení do oběhu. „Byl bych nerad, abychom v tomto případě předbíhali Evropskou unii,“ řekl Ambrozek s tím, že pokud žadatel splní všechny podmínky, má úřad jen malý prostor rozhodnutí nevydat. Zároveň také přislíbil, že ministerstvo životního prostředí bude aktivně podporovat osvětu a propagaci biopotravin mezi spotřebiteli, včetně vzdělávání zemědělců. V zájmu resortu je i rozšíření ekozemědělství na většinu agrárně obhospodařovaných ploch v chráněných krajinných oblastech a národních parcích.
„Na podporu ekologického zemědělství půjde v letech 2004 až 2006 přibližně jedna miliarda korun,“ uvedl náměstek ministra zemědělství Dušan Vaněk. Vzrůst by podle něj měla oproti současnému stavu podpora na orné půdě a u trvalých kultur, dotace na trvalé travní porosty by měly zůstat na současné úrovni. MZe zároveň předpokládá, že schválí Akční plán ekologického zemědělství, jehož cílem je mimo jiné dosažení podílu deseti procent ekologicky obhospodařované plochy do roku 2010.
