Bobři se živí převážně kůrou a lýkem listnatých stromů a keřů, jejich větvemi a kořeny. "Hryzání vrb lesníkům většinou z hospodářského hlediska nijak nevadí. Problémem jsou právě škody na dubových porostech či jasanových kulturách," uvedl Ondřej Mikulka z lesnické a dřevařské fakulty.
Bobr, dříve na českém území téměř vyhubený, se v posledních desetiletích rozšířil do mnoha povodí v Čechách a na Moravě. Z lesních oblastí se dostává blíže k městům a zemědělské půdě. V celém Česku žije podle Mendelovy univerzity kolem 6000 bobrů, z toho asi třetina na jižní Moravě. Výzkumy se soustředily převážně na Litovelské Pomoraví a oblast soutoku Moravy a Dyje.
Vědci se zaměřili také na potravní preference bobra v polní krajině. Bobři se dokázali přizpůsobit odlišné nabídce oproti lesním oblastem. Zatímco v zimě konzumují dostupné dřeviny v břehovém pásmu, nejčastěji vrbu, trnku či javory, v létě se živí bylinnou potravou a polními plodinami.
"Z polních plodin bobr nejvíce konzumuje kvetoucí řepku, obiloviny v mléčné zralosti a na podzim pak kukuřici nebo řepu. Škody na polních plodinách nejsou velké. Plocha pole, kterou bobří rodina zkonzumuje v rámci jednoho svého domovského okrsku, dosahuje v průměru 400 metrů, což je asi 1200 korun výnosní ztráty," uvedl Mikulka. V polní krajině se mění také některé běžné návyky bobrů. Například si staví hráze ze stvolů kukuřice a v zásobárnách mají právě kukuřici či řepu.*
