Agrární komora ČR ustavila kvůli škrtům v rozpočtu ministerstva zemědělství na příští rok krizový štáb. Pokud by vláda tento návrh schválila, znamenalo by to, že přímé platby pro zemědělce by byly asi o 15 procent nižší, než bylo dojednáno, uvedl prezident komory Jan Veleba na agrosalonu Země živitelka s tím, že dosavadní jednání s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem nebyla úspěšná.
Podle návrhu rozpočtu na příští rok by se měly prostředky určené pro zemědělství snížit z letošních 15,6 miliardy na 10,3 miliardy korun. Gandalovič řekl, že ztrátu v resortu se snaží rozptýlit tak, aby dopadla na všechny rovnoměrně a resort neznamenal nějaké disproporce mezi jednotlivými oblastmi. Není to však jen o zemědělství, ale také o vodním a lesním hospodářství, podotkl. V pořadu České televize informoval, že seškrtání rozpočtu by nakonec tak výrazné být nemělo. Zhruba půlku pětimiliardové sumy by mělo přinést přefinancování úvěru z Evropské investiční banky pro vodní hospodářství spolu s dalšími rezervami při spolufinancování evropských programů. „Zhruba 2,5 miliardy korun bude skutečně seškrtáno pro zemědělce na dotacích přímo. Tu druhou polovinu najdeme v možnostech našeho resortu,“ sdělil ministr. Odmítl také obavy z toho, že nebudou peníze na kofinancování Programu rozvoje venkova.„Jedna z věcí, které máme domluveny s panem ministrem Kalouskem, je, že můžeme na minimum snížit rozpočtované prostředky na kofinancování programu rozvoje venkova, jinými slovy, že nám případně ministerstvo financí tuto částku v rozpočtu posílí,“ řekl ministr.
Významný dopad však budou mít škrty do národních doplňkových plateb, top-up. V této oblasti pro rok 2009 plánuje čtyři miliardy korun, zatímco pro letošní rok bylo na tento účel určeno 6,9 miliardy korun. „Pokud si mám ale vybrat mezi plošným snižováním národních doplňkových plateb a snižováním národních dotací pro agropotravinářský komplex, to znamená nákazové fondy a dotace pro potravináře, myslím, že spravedlivější bude, když to odskáčou všichni rovnoměrně podle plochy, než když to dopadne přímo na některé citlivé oblasti,“ míní.
Zemědělcům se však snížení finančních prostředků nelíbí, protože se obávají o svoji konkurenceschopnost. „Pokud bychom se s tím smířili, tak se vrátíme do doby, kdy budeme mít úplně jiné podmínky co do přímých plateb, než mají naši konkurenti ve staré Evropské unii,“ zdůraznil Veleba. Podle něj ministr udělal určitou restrukutalizaci a správně se rozhodl zachovat národní dotace, ale odnesou to přímé platby. „To znamená, že bude chybět 2,4 až 2,5 miliardy korun,“ konstatoval. Na příští rok mohou čeští zemědělci dostat 90 procent přímých plateb, z toho 60 procent je z peněz EU a 30 procent by mělo pocházet ze státního rozpočtu ČR. „Pokud bude rozpočet takový jak je navržen, budeme mít přibližně kolem 70 až 80 procent přímých plateb. To je pro nás zásadní věc a my na toto nemůžeme přistoupit,“ prohlásil prezident komory. „Pokud se tak stane, dostaneme do rozporu s vládním prohlášením, podle něhož by mělo být zabezpečeno plné možné dorovnání přímých plateb,“ podotkl s tím, že komora je připravena podniknout další kroky. Upřesnil, že byly ustanoveny dvě skupiny, jedna odborná, která má přibližně do dvou týdnů zpracovat příslušné údaje. Druhou je právě krizový štáb, skupina osmi lidí, mezi nimiž jsou reprezentanti svazů, Agrární komory ČR či zástupce Potravinářské komory. Ten se na základě zjištěných čísel bude rozhodovat o tom, jakým způsobem komora povede jednání tak, aby rozpočet uhájila, dodal Veleba.
