Pěstitelé sadbových brambor na Vysočině letos musejí ve větší míře chránit pole před nálety mšic. Kvůli suchu je mšic víc a napadají porosty dřív než v minulých letech. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) upozornil na to, že se šíří i druhy mšic napomáhající rozšiřování virových chorob, což ohrožuje zejména pěstování brambor na sadbu. Pěstitelé těchto brambor chrání pole postřiky a vytrháváním nemocných rostlin.
Extrémně silné nálety mšic jsou podle zprávy zkušebního ústavu zejména v lokalitě Březová u Opavy a Lípa u Havlíčkova Brodu. "Zachycené druhy mšic patří k přenašečům virů, které způsobují například mozaiky a žloutenky na listech nebo deformaci hlíz bramboru," upozornil ÚKZÚZ. Vir svinutky bramboru přenášený mšicí broskvoňovou je nevyléčitelný a dokáže v postiženém porostu zničit až polovinu hlíz, uvedl ÚKZÚZ. Při větším výskytu virových chorob by produkce nemusela být uznána jako sadba, což by pro pěstitele znamenalo finanční ztrátu. Podle údajů Českého bramborářského svazu se sadbové brambory v Česku pěstují na 2800 hektarech polí, hlavně na Vysočině. Brambor určených ke spotřebě a na výrobu škrobu se problémy s přenosem chorob mšicemi v podstatě netýkají.
Společnost Selekta Pacov pěstuje sadbové brambory na 100 hektarech polí. Podle ředitele Josefa Diviše je letošní zahájení pěstitelské sezony náročné. Výskyt mšic je masovější a jejich nálety začaly asi o dva týdny dříve. Postřiky proti mšicím už podnik u sadbových brambor aplikoval dvakrát a další budou následovat. "Očekáváme, že proti jiným rokům budeme dělat jeden a u některých porostů i dva postřiky navíc," řekl Diviš. Sucho podle něj zatím bramborovým polím výrazně neuškodilo. Důležité bude počasí ve druhé polovině června, kdy budou brambory nasazovat hlízy, uvedl. U sadbových brambor také pracovníci běžně procházejí porosty a vytrhávají viditelně nemocné rostliny. Podle pěstitelů je to nyní důležité i proto, aby viry z nich mšice dál neroznášely.
ÚKZÚZ upozornil také na to, že se četné kolonie mšic vyskytují i na ovocných stromech, máku a na cukrovce. Poměrně brzy se letos objevily rovněž v řepce ozimé.*
