Podle statistických údajů se na slovenských polích před patnácti lety pěstovaly brambory na 55.160 hektarech, ale loni byl tento výměr téměř o 31.000 hektarů nižší. Tradiční pěstitelé brambor ve středoslovenských regionech Liptov, Turiec či Kysuce totiž nestačí čelit levné zahraniční konkurenci a začínají se orientovat na výnosnější plodiny, jako je třeba řepka.
Podle mluvčího Slovenské zemědělské a potravinářské komory Stanislava Nemce v některých tradičních bramborářských regionech došlo v posledních letech ke snížení pěstitelských ploch o 40 až 50 procent. Důvodem jsou levné brambory ze zahraničí, nízké dotace pro zemědělce a také rozkrádání bramborových polí sociálně slabšími skupinami obyvatel, zejména na severu a východě země. Řada zástupců slovenských zemědělských družstev láteří, že pěstování brambor, které se kdysi nazývaly slovenským zlatem, se stalo vysoce prodělečným podnikem. Aby se vyplatilo brambory pěstovat, museli by je prý zemědělci prodávat alespoň ze šest či sedm slovenských korun za kilogram. Obchody a zejména velké řetězce ale raději sáhnou po levných bramborách z ciziny; ty pak zákazníkům mohou nabídnout už od čtyř korun za kilogram.
Podle slovenských zemědělců ale na kvalitu nikdo nehledí, i když je v dovezených bramborách údajně mnohdy překročena hranice dusičnanů. "Vůbec se to nevyplatí pěstovat. Dotace jsou nulové a zahraniční konkurenci nestíháme čelit. Před časem jsme pěstovali brambory na 30 hektarech, letos to bylo na 14. Příští rok už brambory možná nebudeme sázet vůbec," řekl předseda zemědělského družstva Dovalovo na středním Slovensku Jozef Cibula.
