Zjednodušené vyplácení přímých plateb po vstupu do Evropské unie usnadní našim zemědělcům život. Hlavně tímto argumentem obhajuje vedení resortu ústup od standardního dotačního systému, ke kterému se Česká republika ještě donedávna jednoznačně hlásila. Jednodušší administrativa přijde vhod i Agrární platební agentuře, jejíž budování má zpoždění. Státní zemědělský intervenční fond tvrdí, že u něj příprava platební agentury běží podle plánu. Vše ale spěje k tomu, že místo dvou tu bude přece jen jedna platební instituce.
Ministerstvo zemědělství zatím nemá od Evropské komise podrobná kritéria pro uplatňování zjednodušeného systému plateb. Kdy se více dozví zemědělská veřejnost? „Prováděcí předpisy k novému systému budou známy mezi 15. zářím a polovinou měsíce října,“ uvedl minulý týden ministr zemědělství Jaroslav Palas. Podle jeho náměstka Miroslava Tomana se ale budování standardního systému přímých plateb nezastavuje. „I v novém systému se předpokládá určitý prostor pro čerpání peněz podle současného schématu, proto oba musí běžet paralelně,“ vysvětlil.
„Vždycky jsme si mysleli, že plnohodnotný systém přímých plateb bude znamenat více peněz,“ zastává se původní metodiky tajemník Agrární komory ČR Jan Záhorka. Nejde mu do hlavy, kdo bude chovat masné krávy, když na hektar půdy dostane stejnou sazbu, ať zvířata má či nemá. „Ohrožené jsou i škrobárenské brambory,“ dodává.
I pro zjednodušený způsob plateb musí mít Česká republika plně funkční Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS). „Tady žádná úleva není. Naopak, Evropská komise nezastírá, že nové členy bude kontrolovat mnohem pečlivěji oproti současné praxi v evropské patnáctce a četnost kontrol se podstatně zvýší,“ upozorňuje Petr Buchal, generální ředitel Agentury Sapard, která se transformuje v Agrární platební agenturu (APA).
Ministr Palas nedávno veřejně přiznal skluz v přípravě APA. „Je zbytečné diskutovat o tom, jestli teď máme zpoždění tři nebo šest měsíců. Prostě víme, že od 1. května příštího roku musíme administrovat evropské peníze a tomu podřizujeme naše úsilí,“ zdůraznil. Zhodnotit stav příprav a případně pomoci je nyní úkolem firmy Siemens, která má podle Palase zkušenosti s poskytováním nezbytné technické podpory rakouské platební agentuře. „Jak na tom jsme, má Siemens sdělit 10. července,“ dodal.
Výsledek poslední auditorské mise z Bruselu, která na konci června prověřovala, jak naše přípravy pokračují, vyzněla vcelku příznivě, tvrdí Pavel Vinohradník, koordinátor tvorby APA. „Oznámkovala nás lepší šestkou, přičemž desítka je nejlepší hodnocení a jednička nejhorší,“ vysvětlil. Přestože unijní experti podle Vinohradníka ocenili znatelný posun v budování APA za poslední dva měsíce, nejpracnější období má vznikající instituce stále ještě před sebou. „Není dotažený platební model. Prodleva je v zajištění organizačního a personálního zázemí. Velkým problémem jsou informační technologie,“ pojmenoval Buchal hlavní nedostatky.
Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) se podle jeho mluvčí Jitky Slukové podařilo splnit úkoly, které si do konce června předsevzal, aby mohl požádat české ministerstvo financí o svou akreditaci na platební agenturu. „Věříme, že do konce roku akreditaci získáme, aby od ledna 2004 mohla platební agentura fungovat souběžně se stávajícím systémem regulace trhu na bázi zkušebního režimu,“ uvedla Sluková. Nicméně dodává, že o sloučení s APA je již rozhodnuto a v tuto chvíli se zvažuje pouze model řešení. „Hlavní podmínkou spojení je, že ani jedna z platebních agentur nebude bržděna v akreditaci,“ poznamenala. Na budování APA na ministerstvu dohlíží náměstek Toman. Odpovědnost za sloučení a propojení obou agentur převzal ředitel SZIF Jan Höck.
O tom, zda zemědělci dostanou po připojení k Evropské unii agrární podpory, rozhodují do značné míry už v těchto dnech sami. Do 4. srpna běží šedesátidenní lhůta pro registraci do systému IACS. Na základě novely zákona o zemědělství a doprovodné vyhlášky MZe mají podnikatelé na zemědělských agenturách nahlásit užívané pozemky pro aktualizaci registru půdy. „Velké podniky se tohoto úkolu zhostí většinou dobře, složitější to budou mít nejspíše farmáři, kteří mají méně než pět hektarů,“ předpokládá Buchal. Ministerstvo nebude podle Palase nikoho nutit, aby se do systému přihlásil a žádal o dotace. „Naši zemědělci jsou natolik inteligentní, že vědí, jak podpory zúřadovat,“ je přesvědčen ministr. Utvrdila ho v tom jejich reakce na program Sapard, a také, že jsou schopni administrovat dotace z národního systému, který je blízký unijnímu.
Situace v ohlašování uživatelů půdy do evidence je ale v jednotlivých regionech velmi rozdílná. Zatímco některé zemědělské agentury měly už před začátkem prázdnin tento úkol z více než 90 procent splněný, někde je celý proces podstatně pomalejší. „Tam, kde tuto záležitost vyřizuje se zemědělci pět či šest pracovníků, mají téměř hotovo. Je to třeba v Lounech, Příbrami, Pelhřimově a Blansku,“ jmenoval kladné příklady Vilibald Knob, který vede tým IACS. Brání se ale říci, která regionální pracoviště patří mezi desítku zaostávajících. Příčinou problémů, které se u nich vyskytly, je podle Knoba zastaralá výpočetní technika a fakt, že ne všichni pracovníci pečlivě prostudovali metodické pokyny.
Na jakou plochu zemědělské půdy by vlastně mohla Česká republika čerpat přímé dotace? Z registru půdy - ještě před jeho aktualizací - podle Knoba vychází výměra asi 3,8 milionu hektarů. „Vše bude záležet na tom, kolik uživatelů se do systému půdních bloků zaeviduje. Když se někdo nenahlásí, nebudeme mít přehled o pozemcích, které obhospodařuje,“ upozornil Vinohradník. O zařazení do registru půdních bloků může žádat každý, kdo obdělává nejméně 0,1 hektaru půdy.
