Budoucnost v zemědělství mají taková řešení, která přinesou úspory. K nim se řadí zejména moderní technologie, jako je precizní zemědělství a podobně. Je třeba se soustředit také na šlechtění nových plodin, které jsou odolnější k dopadům klimatické změny. K tomu by mohly být využívány právě i nové genomické metody. Uvedla to mimo jiné předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém video projevu na konferenci o budoucnosti zemědělství, kterou v Bruselu pořádala Evropská lidová strana a zúčastnilo se jí přes 800 zemědělců z celé Evropy.
Předsedkyně Evropské komise poukázala na to, že právě zemědělci jsou nejvíce postiženou skupinou obyvatelstva, na kterou dopadají klimatické změny. „Chceme však chránit biodiverzitu. Zároveň chceme také hledat řešení, která by ochránila zemědělskou produkci,“ sdělila a vyzvala k vedení strategického dialogu. Von der Leyenová ve svém příspěvku rovněž zmínila problémy s vlky, které mají mnozí evropští farmáři. Tuto otázku je podle ní třeba také řešit.
Předseda skupiny EPP a europoslanec Manfred Weber poukázal na to, že zemědělce je třeba více zapojit do rozhodování o budoucnosti Evropy. „Musíme je respektovat, zajistit jim důstojné živobytí, přestat je zatěžovat novou byrokracií a konečně ocenit strategický význam produkce potravin v Evropě,“ konstatoval. Ministr zemědělství Marek Výborný uvedl, že pro budoucnost bude nezbytné zajistit udržitelnou a konkurenceschopnou produkci potravin v rámci EU. „Silná společná zemědělská politika (SZP) jak z environmentální, tak z ekonomické a sociální perspektivy bude v tomto ohledu hrát zásadní roli,“ konstatoval. Podle něj proto také pro další programové období musí být zabezpečen adekvátní rozpočet SZP. Z dosavadních zkušeností provádění SZP podle Výborného vyplývá potřeba jednodušších pravidel, dostatečné flexibility při její implementaci, s důrazem na zajištění finanční stability zemědělců a farmářů a ambiciózní environmentální profil. „Obecně platí, že snižování byrokratické zátěže je vysoce aktuální. Je to velký úkol, abychom dokázali s každým novým nařízením, směrnicí a legislativním návrhem nepřidávat nové administrativní zátěž, ale dokázali ji naopak snižovat. Farmáře potřebujeme mít na poli, nikoliv u počítače, kde vyplňuje tabulky nebo formuláře,“ prohlásil český ministr. Také chorvatská ministryně zemědělství Marija Vučkovič se mimo jiných postavila za zjednodušení zemědělské politiky tak, aby zemědělci mohli vyrábět potraviny. Podle ní je třeba dosáhnout férové podmínky a zabránit snížení konkurenceschopnosti.
Výborný poznamenal, že podpora zemědělců by měla být více zaměřena na intervence, cílené na adaptaci na změnu klimatu a zmírnění dopadu těchto změn. Příkladem může být využití moderních technologií v rámci precizního zemědělství, postupy pro zadržení vody v krajině, nebo šetrné hospodaření na půdě. „Půda je bohatstvím, které jsme zdědili od našich dědů a nezničenou bychom ji měli předat dalším generacím,“ podotkl. Výborný rovněž připomněl bezprostřední dopady klimatické změny, jako byly požáry ve Slovinsku a Řecku a sucho ve Španělsku a dalších místech. „Musíme na klimatickou změnu reagovat, nic jiného nám nezbývá,“ dodal. Na konferenci také zaznělo, že je nezbytné, aby zemědělci měli dostupné nástroje, jak řešit otázku dopadu klimatických změn a zároveň zabezpečit produkci dostatečného množství potravin a neztratit konkurenceschopnost. Podle účastníků je třeba, aby se investovalo do výzkumu a vývoje a do environmentálních technologií.
