Méně byrokracie v administrativě, silnější vazby mezi průmyslem, univerzitami a výzkumem či lepší využívání energií by České republice pomohly zvýšit konkurenceschopnost. Uvádí to letošní zpráva Evropské komise (EK) o konkurenceschopnosti členských zemí, která byla počátkem září představena v Bruselu. Materiál připomíná, že ekonomiku Evropské unie po propadu pomáhá zlepšovat především export.
Česká republika je ale podle zprávy mezi zeměmi, u nichž statistická data ukazují sice mírnou, ale rostoucí úroveň konkurenceschopnosti. A to spolu například s Řeckem, Španělskem, Maďarskem, třemi pobaltskými zeměmi, Portugalskem, Rumunskem, či Polskem a Slovenskem.
Vysoké a stále rostoucí konkurenceschopnosti dosahují podle statistiků komise Dánsko, Německo, Irsko a Nizozemsko. Vysoce konkurenceschopné, ale se zhoršujícím se postavením jsou země, jako je Belgie, Británie, Rakousko, Francie, Itálie, Lucembursko, Švédsko a Finsko. Nízkou a navíc zhoršující se konkurenceschopnost v uplynulém roce vykázaly Slovinsko, Bulharsko, Chorvatsko, Malta a Kypr.
Beze změny jsou podle komise základní výhody Evropské unie, tedy její kvalifikovaná pracovní síla, výrazná produkce zboží na export a výhody spojené s výrobou komplexních a kvalitních výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Od začátku krize v roce 2008 prý také členské země unie zavedly mnohá opatření, která mají konkurenceschopnosti Evropy pomoci.
Evropská ekonomika je však stále daleko od cíle, podle kterého by v roce 2020 měla průmyslová výroba zajišťovat 20 procent hrubého domácího produktu (HDP). Tato hodnota naopak klesá, v roce 2000 to bylo 18,5 procenta, loni už jen něco přes 15 procent. Zpráva ukazuje, že pokles je kromě jiného zapříčiněn dlouhodobě klesající cenou zboží, a tedy růstem produktivity výroby, ve srovnání s cenami služeb.
Nynější materiál znovu opakuje, co komise připomínala už v minulých měsících - že malé a střední podniky mají v nynější ekonomické situaci velmi ztížený přístup k financím.
Je to i případ České republiky, ačkoli průmyslová výroba je v ČR jedním z nejdůležitějších sektorů domácí ekonomiky. Přes potíže s úvěrováním pro malé a střední podniky je ale Česká republika po Estonsku na druhém místě v EU, co se týče investic firem do vybavení v poměru k HDP.
Zpráva ale také připomíná, že přes zvýšení investic do vědy a výzkumu zůstává Česko pod unijním průměrem v zavádění inovací. Česká republika je přitom stále orientovaná především na vývoz a komise připomněla, že právě schopnost inovovat podporuje další růst exportu. Zpráva také připomíná stále vysoké energetické nároky českého průmyslu a nerozvinutou domácí dopravní infrastrukturu.
Za problematickou má ale zpráva především vysokou míru byrokracie a podotýká, že toto téma je opakovaně zmiňováno v doporučeních, která Evropská komise každoročně dává členským zemím ke zlepšení jejich hospodářského výkonu. Česká republika je prý také stále velmi slabá, pokud se týče boje s korupcí. Materiál opět zmiňuje stále nepřijatý zákon o úřednících.
Vedle byrokracie je podle zprávy velkým problémem pro firmy, a tedy i pro jejich konkurenceschopnost, často se měnící legislativa či složitá daňová pravidla.*
