Od farmářů obdržel Státní zemědělský intervenční fond 18 500 žádostí o přímé platby z Evropské unie a o podpory hospodaření v méně příznivých oblastech. V tuzemsku je však téměř 22 000 uživatelů zemědělské půdy. Přímé platby z EU se rozdělují paušálně podle plochy.
Zemědělci požádali celkem o více než 9,5 miliardy korun s tím, že první peníze mají dostat na podzim. „Nyní běží ještě lhůta 25 dní, kdy lze žádosti podat, ale za každý den prodlení se uchazeči sráží procento ze sumy, na kterou měl nárok, potvrdili ze Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
Rozdíl mezi podanými žádostmi a počtem uživatelů půdy překvapil předsedu Zemědělského svazu Miroslava Jirovského. Číslo 22 000 vychází z nové registrace půdních bloků, kdy rolníci vymezovali pozemky, na nichž hospodaří. Právnických a fyzických osob hospodařících v zemědělství je registrováno kolem 36 000, uvedl. Rozdíl v číslech zřejmě spočívá v malých výměrách, u záhumenkářů, a ne u zemědělců, kteří se tím živí, míní předseda Asociace soukromého zemědělství Stanislav Němec.
Do konce dubna dostali zemědělci na dotacích 5,2 miliardy korun, což je asi trojnásobně více než ve stejném období loni. Šlo o dorovnání přímých plateb z Evropské unie. Další část podpor, 6,5 miliardy korun, by měli dostat do poloviny října. Tyto peníze jsou z Horizontálního plánu rozvoje venkova. Z toho zhruba 3,2 miliardy by měly tvořit podpory méně příznivým oblastem.
Přímé platby z Evropské unie mohou farmáři čekat na přelomu roku. Národní obálka obsahuje na tento účel 199 milionů eur, tedy asi 6,4 miliardy korun. Platby jsou čtvrtinové proti úrovni v původních 15 členských zemích a ze státního rozpočtu se dorovnávají přibližně na 48 procent.