Produkce chmele bude zřejmě obdobná jako v loňském roce, a to okolo 6500 tun. Kvalita chmele z pohledu obsahu alfa hořkých látek se odhaduje na nižší. Tuto skutečnost ovlivnil hlavně průběh počasí. Zásadní ale zůstává schopnost českého chmelařství naplnit veškeré smlouvy. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele Bohumil Pázler na nedávné tiskové konferenci v Žatci.
Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského je celková sklizňová plocha chmele v ČR v letošním roce 5210 hektarů, což představuje proti roku 2009 pokles o 97 hektarů. Hlavní odrůdou pěstovanou na území ČR je stále jemná aromatická odrůda Žatecký poloraný červeňák s 87,5 procenta z celkové plochy. Nové rostliny byly v letošním roce vysazeny na 193 hektarech, tj. 3,7 procenta plochy.
Pěstitelé se při letošní sklizni chmele potýkali se špatným počasím. Před samotnou sklizní v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek padlo deset hektarů chmelnic.
Letošní rok se vyznačoval především poměrně dlouhou zimou. Jarní práce proběhly bez větších problémů. Neobvyklý průběh počasí ovlivňoval letošní vegetaci již na jaře. V květnu pak bylo 204 hektarů poškozeno kroupami, z toho přibližně 35 hektarů bylo poškozeno z více jak tří čtvrtin. Následně v červenci chmelaři vzhlíželi k nebi při dlouhé periodě tropických veder. Následovaly srážky a následně téměř do sklizně neustávaly. V některých oblastech spadlo množství srážek vysoko nad třicetiletým průměrem. Průběh letošního počasí tak ovlivnil i termín sklizně. Většina pěstitelů byla nucena termín o několik dní posunout. I sklizeň provázela nepřízně počasí v podobě vysokých úhrnů srážek a lokálních poškození konstrukcí chmelnic.
V uplynulých několika letech došlo k realizaci řady projektů v oblasti výstavby chmelnic, výsadby chmele a výstavbě a vývoji doprovodných technologií, a to díky Programu rozvoje venkova i díky podporám ministerstva zemědělství pro sadbu chmele. Tyto programy pak doplnily investice pěstitelů a společně pak vedou k vyšší produktivitě pěstování a česání chmele. Velká část těchto projektů byla následně realizována ve spolupráci se závody Mechanizace a Služeb podniku Chmelařství, družstvo Žatec. „V zájmu pěstitelů chmele je, aby tyto programy dále pokračovaly a nastavený trend zvýšených investic do oboru chmelařství pokračoval. Pro udržení konkurenceschopnosti do dalších let je nutné hledat stále cesty k udržení jednak vysoké kvality českého chmele a dále k úspoře nákladů.“ uvedl Zdeněk Rosa, předseda družstva.
Představitelé pěstitelů připomněli, že 80 procent chmele je z České republiky exportováno, proto je zásadní vliv kurzu na vývoj ekonomiky českého chmelařství. „Jak je výše uvedeno, český chmel je převážně exportní komoditou. Pivovarskému průmyslu se v poslední době nevede příliš dobře, výroba stagnuje, v tradičních pivovarských zemích spíše klesá. To znamená, že i spotřeba chmele je téměř konstantní. V případě očekávané nadprůměrné sklizni v ČR, ale i v ostatních pěstitelských zemích již minimálně druhý rok po sobě bude velmi obtížné část letošní sklizně umístit na trhu,“ uvedl Pavel Šponer, prezident Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR. Důležitým aspektem pro konkurenceschopnost tohoto oboru je zachování národních doplňkových plateb to-up v co nejvyšší možné výši, dodal Pázler.
