Letošní rok by z pohledu obilovin mohl být pro české zemědělce relativně příznivý. Momentálně je sklizeno zhruba 90 procent všech ploch v zemi. Při slavnostním zahájení Národních dožínek, které se tradičně konají v rámci mezinárodní výstavy Země živitelka v Českých Budějovicích, to řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Oslavy konce žní se letos zúčastnil i premiér Bohuslav Sobotka.
Podle Jurečky na druhou stranu jsou problémy, které nás tíží, včetně ruských sankcí. „Věřím ale, že rok skončíme dobře,“ řekl ministr. Podle něj zemědělství je nejklíčovější resort hospodářství, protože bez jídla se lidé neobejdou. Premiér Bohuslav Sobotka ve svém projevu uvedl, že Česká republika má dnes vládu, která se snaží zemědělcům pomáhat. „Vláda je tady sedm měsíců a podařilo se nám udělat celou řadu opatření. Vracíme se například k zelené naftě, což byla tradiční forma podpory. Schválili jsme operační program pro rozvoj venkova a doufám, že využijeme peníze Evropské unie k tomu,a bychom podpořili zejména produkční zemědělství v Čechách a také na Moravě,“ řekl. Poukázal na to, že dnešní svět není bez rizik a proto je nutné myslet na potravinovou bezpečnost. „Každá rozumná vláda na to musí myslet, abychom neztratili jako Česká republika schopnost produkovat kvalitní potraviny. Rovněž je potřeba, abychom zabránili tomu, aby se k nám dovážely nekvalitní potraviny,“ konstatoval Sobotka s tím, že druhou důležitou rolí státu je totiž zajistit přísnou kontrolu. „Jde o bezpečnost a zdraví našich občanů i o konkurenceschopnost našeho zemědělství. Zároveň byl však nikdo neměl zneužívat svoji pozici na trhu a neměly by to dělat ani obchodní řetězce,“ doplnil. Předseda Senátu Milan Štěch zopakoval, že české zemědělství je stabilizované, které má před sebou velkou perspektivu. Podle něj jeho situace se za dvacet let velmi změnila. „Před dvaceti lety jsem měl obavu, že to budou pole, která nebudou obdělána, a úroda byla velmi různorodá. Dnes to jsou pole, kde je vidět, že se do nich investuje a to je dobrý signál, že naši zemědělci jsou v dobré kondici,“ řekl.
Zpoždění kvůli dešťům
Prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman připomněl, že zemědělec může pracovat 24 hodin denně, 365 dní v roce, ale je závislý na počasí. V loňském roce bylo touto dobou řádově sklizeno 96 procent úrody, letos je to o deset procent méně, ale věřím, že všechno dobře dopadne,“ míní Toman. Podle předsedy komoditní rady Agrární komory ČR pro obiloviny Josefa Kubiše sklizeň je letos dlouhá. Začala o zhruba 14 dnů dříve a na konci nabrala kvůli dešťům stejně dlouhé zpoždění. Část zemědělců na Moravě stačila sklidit za hezkého počasí, ale když žně přešly do vyšších poloh, nastaly potíže s vlhkostí zrna. Tam, kde nemají sušičky, může začít při skladování plesnivět. Rok je úrodný díky příznivé zimě bez mrazů. Zatímco loni začalo jaro pro zemědělce až 5. dubna, letos to bylo už 15. února. Rostliny měly o měsíc a půl delší vegetační dobu. Řepka se podle Kubiše sklidila s rekordním výnosem přes čtyři tuny. „Urodila se i v ostatních státech, ale zdá se, že je pro ni odbyt, cena se příliš nepropadla, současně se prodává kolem 9000 korun za tunu, což při rekordním výnosu není špatné,“ uvedl Kubiš. Více než šestitunovým výnosem u obilovin se pak podle něj Česká republika dostává na úroveň vyspělejších států západní Evropy. Potravinářské pšenice s výnosem 6,5 tuny bude nadbytek, ale je o ni zájem, protože i západní Evropa má problémy s její kvalitou. Zemědělci by podle agrární komory měli zobchodovat i jarní ječmeny, protože sladaři snížili normy. Ostatní obiloviny, jako je ozimé žito, ječmen, triticale a oves, jsou pak v České republice už téměř okrajové obiloviny. Slušná úroda obilovin je podle komoditní rady komory v celé Evropě, nižší naopak v USA, Kanadě a Austrálii, takže se odhaduje, že celosvětová úroda bude zhruba na úrovni loňského roku, respektive o procento až dvě vyšší. Zemědělci by podle agrární komory měli nasmlouvat větší procento úrody před sklizní. V západní Evropě je standardem prodat za nasmlouvané výkupní ceny zhruba 80 procent úrody, v České republice ze dvou třetin řepku, z 80 procent sladovnické ječmeny, ale nedaří se to u potravinářské pšenice a krmného obilí.
Mouka nezlevní
Cena mouky navzdory očekávané vysoké letošní sklizni obilí neklesne. Kvůli problémům s jeho kvalitou může naopak spíše stoupat, sdělil předseda Svazu průmyslových mlýnů Pavel Filip. Dobrou úrodu neočekává totiž pouze Česká republika, ale i také světové obilnářské velmoci. Například na Ukrajině by navzdory krizi a bojům mohla letos úroda převýšit loňský rekord 63 milionů tun. Producentům obilí se letos daří i v Rusku a v Kazachstánu. Všechny tyto tři země, které jsou hlavními vývozci obilí z černomořských přístavů, čekají letos druhý rok vysoké sklizně. Obchodníci proto tlačí dodavatele ke zlevnění mouky a pečiva. „Vzhledem k tomu, že se velké množství chlebových obilovin z letošní sklizně pohybuje na hraně potravinářské a krmné kvality, což povede k vyšším nákladům spojeným se sestavováním jakostně přijatelných partií pro mlýnské zpracování, jsou tyto tlaky na snížení cen neopodstatněné,“ uvedl Filip. Ceny mlýnských výrobků mohou na základě těchto skutečností spíše stoupat. Podle Filipa je technologie českých průmyslových mlýnů na takové úrovni, že nehrozí nedostatek mouky pro výrobu chleba, pečiva, těstovin a dalších výrobků. Dosažení jakostních parametrů, které zpracovatelé požadují, bude prý ale letos podstatně nákladnější. „U pšenic jsou patrné nízké hodnoty obsahu bílkovin i jejich kvality nezbytné pro pekařské zpracování,“ uvedl Filip. Vyskytují se podle něj značné regionální rozdíly a některé partie vykazují vysoké známky porůstání, což vede k poškození škrobu. „Ještě více než u pšenice se tento problém projevuje u žita, jehož sklizeň bude navíc o třetinu nižší než v loňském roce,“ dodal.
