Loňský kladný hospodářský výsledek zemědělství byl dosažen za cenu značných úspor materiálových i mzdových nákladů. Ceny vstupů do zemědělství rostly totiž výrazněji než ceny zemědělských výrobců, takže cenové nůžky se loni opět rozevřely. Na zasedání výboru Svazu zemědělských družstev a společností ve Větrném Jeníkově to řekl minulý týden předseda svazu Miroslav Jirovský.
Podle jeho slov rostly loni meziročně farmářské ceny pouze o 9,2 procenta, zatímco ceny vstupů o 10,2 procenta. Nepochybně se do celkové ekonomické bilance zemědělství promítla zhruba o pětinu vyšší podpora státu, nicméně přesto odhad produkčních podpor v ČR podle Jirovského loni klesl na 18 procent, zatímco v roce 1999 byl 20 procent, přitom v EU činí 38 procent. Na celkovém zisku odvětví ve výši 3,7 miliardy korun, který uvádí tzv. Zelená zpráva MZe, se zemědělská družstva podílela loni částkou 1,3 miliardy korun, obchodní společnosti 1,8 miliardy korun a podniky fyzických osob částkou 177 milionů korun.
Jirovský uvedl, že z hlediska zadluženosti jsou na tom nejhůře zemědělská družstva, a to hlavně kvůli nedořešenému vypořádání transformačních podílů nečlenů. Přesto však loni klesly jejich závazky o 11,5 na současných 53,7 miliardy korun. Z rozborů, jak řekl, prokazatelně vyplývá, že zisk z hospodaření byl použit na snížení úvěrového zatížení, neboť v celé zemědělské prvovýrobě klesly celkové úvěry z 25,3 na 20,1 miliardy korun. To ale také dokládá, že banky snižují svoji angažovanost v zemědělství. Nedostatek finančních prostředků neumožňuje řešit vnitřní zadlužení zemědělství. Důsledkem toho je například loňská průměrná spotřeba pouhých 75,9 kilogramu čistých živin a zhruba kilogram účinných ochranných látek na jeden hektar zemědělské půdy nebo skutečnost, že asi 90 procent všech traktorů a nákladních aut v zemědělství je starších osmi let.
Jirovský vyzdvihl informaci zelené zprávy, že dnem vstupu ČR do unie budou muset zpracovatelé, kteří nesplňují hygienické normy EU ukončit výrobu, přitom z tohoto pohledu dnes nevyhovuje 26 procent mlékárenských provozů se sedmiprocentním objemem zpracovávané produkce, polovina porážkových míst s objemem 28 procent červeného masa a 30 procent zpracoven drůbeže se 14 procenty drůbeží suroviny. Podle jeho slov je třeba včas ukončit provoz neperspektivních podniků, nevkládat investice do nadbytečných kapacit a ze strany státu ochránit prvovýrobu před krachy zpracovatelů. V této souvislosti upozornil, že je u nás 98 mlékáren, avšak rozhodující objem mléka zpracovává 33 průmyslových mlékáren a kapacitou 3,3 miliardy litrů, což je o 700 milionů litrů mléka více, než vyrábíme. Obdobná situace je u masné výroby, kdy máme 434 porážek skotu, prasat a ovcí a rozhodující objem zajišťuje 114 porážek s kapacitou 1,443 milionu tun, což je o 530 000 tun více než skutečně porážíme.
