Ze všech domácích produktů mají naši občané nejlepší mínění o potravinách a zemědělských výrobcích. Rovněž Poláci a Maďaři považují kvalitu a cenu tuzemských potravin a zemědělských výrobků ve srovnání se západoevropskými výrobky za nejlepší. Vyplývá to ze zářijového šetření Institutu pro průzkum veřejného mínění (IVVM), polské agentury CBOS a maďarské TÁRKI.
Největší důvěru ve vlastní zemědělské produkty a potraviny mají Poláci, kde je jako lepší a levnější označilo 51 procent oslovených obyvatel a dalších 21 procent míní, že jsou srovnatelné se západoevropskými. U nás se ve prospěch českých potravin a zemědělských výrobků vyslovilo 43 procent respondentů. Na stejnou úroveň s výrobky ze západní Evropy je klade 31 procent našich občanů. Shodně hodnotí domácí i západoevropské potraviny v Maďarsku, kde se tuzemského zboží zastává 37 procent občanů.
Dobře posuzují lidé ze jmenovaných zemí také léky. Před západoevropskými preferuje domácí kvůli ceně a kvalitě 22 procent Čechů, 15 procent Maďarů a taktéž Poláků. Domácí elektroniku ohodnotilo lépe než přístroje ze Západu 37 procent občanů z Maďarska, v ČR má toto mínění 28 procent a v Polsku 26 procent. Nejvíce si ze tří států cení domácí automobilové produkce Češi. Méně spokojeni jsme naopak s bankovními a pojišťovacími službami. Zatímco v Polsku a Maďarsku je označilo za lepší 27 procent respondentů, u nás necelých 23 procent.
Průzkum se snažil také zjistit, co lidé očekávají od vstupu do Evropské unie. Výrazná nadpoloviční většina Maďarů (61 procent) a zhruba polovina Poláků (52 procent) a Čechů (49 procent) se domnívá, že domácí ekonomiky jejich zemí budou mít ze začlenění do EU prospěch. Ve všech zemích převládají podle šetření IVVM a obou zahraničních agentur optimistická očekávání nad skeptickými hlasy, přičemž názory Maďarů jsou v tomto ohledu jednoznačně nejoptimističtější. I Poláci pohlížejí na začlenění do Unie s mírně lepším pocitem než naši občané. Téměř třetina Čechů si neslibuje žádný prospěch pro domácí ekonomiku.
K vyhlídkám jednotlivých podniků po připojení k Unii se veřejné mínění v každé ze zemí dost výrazně rozchází. Optimisté, kteří soudí, že domácí firmy si polepší, výrazně převládají mezi Maďary a Poláky. U nás je tomu naopak. "Není bez zajímavosti, že výsledek průzkumu, konfrontujeme-li ho s mírou průmyslové vyspělosti, která je nejvyšší v ČR a nejnižší v Polsku, ukazuje na to, že optimismus spojený s integrací země do Unie klesá s rostoucí vyspělostí," poznamenal Jan Červenka z IVVM.
Většina obyvatel ČR, Polska a Maďarska nejeví podle zářijjového průzkumu přílišný zájem o zahraniční pracovní příležitosti v souvislosti se vstupem své země do EU. Asi polovina Poláků (51 procent), 60 procent Čechů a dvě třetiny Maďarů takovou možnost vylučují nebo ji označují za nepravděpodobnou. Začít pracovat v některé ze členských zemích se pokusí 11 procent Čechů, hlavně mladých lidí, zájem projevují podle šetření IVVM také neza městnaní.