Třetina Čechů vyhazuje i nezkažené jídlo jen proto, že ho nakoupili moc nebo na něj už nemají chuť. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Většina lidí, téměř 90 procent, přitom plýtvání potravinami pokládá za problém. Důvodem pro snížení plýtvání by podle Čechů byla nejčastěji úspora peněz, ale podle většiny lidí i omezení ekologické zátěže.
Jen pětina Čechů tvrdí, že žádné potraviny nevyhazuje. Více než polovina dotázaných pak uvedla, že v koši nebo třeba jako krmivo pro zvířata v jejich domácnosti skončí až desetina potravin. Dalších 18 procent lidí řeklo, že vyhazuje desetinu až čtvrtinu jídla. Nejčastěji lidé vyhazují jídlo proto, že se zkazilo, bylo po datu spotřeby nebo šlo o nespotřebovatelné zbytky. Z těchto důvodů alespoň občas vyhazuje jídlo polovina až téměř dvě třetiny Čechů. Více než třetina dotázaných ale řekla, že občas vyhodí i jídlo, které není zkažené, jenom už nevypadá pěkně. Podobný podíl lidí vyhazuje někdy potraviny proto, že na ně už nemá chuť, nakoupili jich zbytečně mnoho nebo si například jen naložili příliš velkou porci na talíř.
Zároveň však naprostá většina Čechů považuje plýtvání potravinami za problém. Podle téměř poloviny dotázaných jde o velký problém a podle dalších 40 procent lidí plýtvání není správné, ale existují naléhavější problémy, které je potřeba řešit.
Z účastníků průzkumu, kteří se přiznali k vyhazování části potravin, by 18 procent mohlo podle vlastních slov snížit podíl vyplýtvaného jídla skoro na nulu. Dalších 19 procent si myslí, že by mohlo objem vyhazovaných potravin snížit na polovinu. Asi dvě pětiny lidí uvedly, že by se dalo vyhnout jen menšině plýtvání v jejich domácnosti, a 15 procent dotázaných řeklo, že se vyhazování jídla vyhnout nedá.
Jako důležitý důvod pro omezení plýtvání potravinami, uváděla většina lidí – více než čtyři pětiny – úsporu peněz. Zhruba dvě třetiny Čechů míní, že omezení plýtvání je důležité také proto, aby se snížila ekologická zátěž planety.*
