Novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech z počátku letošního roku uvádí, že statkovým hnojivem je hnojivo, které vzniká jako vedlejší produkt při chovu hospodářských zvířat nebo produkt při pěstování kulturních rostlin, není-li dále upravováno. Za úpravu hnojiv se nepovažují přirozené procesy jejich přeměn při skladování, mechanická separace kejdy a přidávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících účinnost živin. Tekutým statkovým hnojivem je hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13 %.
Skladování hnojiv
Zemědělský podnikatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky uskladnit odděleně, mít je řádně označeny a zabránit jejich smísení s jinými látkami. Dále musí vést dokladovou evidenci o jejich příjmu, výdeji a skladovaném množství. To neplatí pro statková hnojiva.
Zemědělský podnikatel musí s tekutými hnojivy včetně statkových nakládat tak, aby zabránil jejich vniknutí zejména do podzemních a povrchových vod. Statková hnojiva jsou z pohledu zákona o vodách nebezpečné závadné látky vodám. Zemědělský podnikatel má za povinnost kontrolovat případný únik těchto nebezpečných látek a v případě potřeby činit opatření k zabránění jejich úniku.
Kapacita skladovacích prostor pro tuhá statková hnojiva by měla odpovídat jejich skutečné produkci za období šesti měsíců. To neplatí, pokud zemědělský podnikatel ukládá tuhá statková hnojiva na zemědělské půdě před jejich použitím. Na zemědělské půdě mohou být tuhá statková hnojiva uložena nejdéle po dobu 24 měsíců. Ve zranitelných oblastech dusičnany ze zemědělských zdrojů stanovených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., ve znění nařízení vlády č. 108/2008 Sb. je doba uložení pouze 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského pozemku může zemědělský podnikatel hospodařící ve zranitelné oblasti uložit tuhé statkové hnojivo opakovaně nejdříve po čtyřech letech. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu zpracovaném podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., zejména pak musí být zajištěno neznečištění povrchových a podzemních vod. Složiště musí být vzdáleno minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, nesmí být umístěno na zemědělské půdě, která byla meliorována odvodněním, nebo je půdou zamokřenou. Dále by měl zemědělský podnikatel zabránit odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejméně 0,4 m ve svahu pod a nad složištěm. Tuhé statkové hnojivo by mělo být urovnáno ve vrstvě o minimální výšce 1,5 m, při orientaci složiště delší stranou ke spádnici.
Jímky a nádrže, popřípadě podroštové prostory ve stájích, by měly odpovídat kapacitně minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo jejího tekutého podílu a minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek a nádrží se zamezí přítoku povrchových nebo srážkových vod do jímky nebo nádrže.
Kapacity skladovacích prostor na statková hnojiva mohou být menší v případě, že producent doloží: uvedení statkových hnojiv do oběhu, jejich využití k výrobě organických hnojiv nebo k produkci bioplynu, popřípadě jejich likvidaci jako odpadu. Ani po tomto snížení však nesmí být skladovací kapacity menší, než je potřebné k uskladnění dvouměsíční celkové produkce statkových hnojiv v podniku.
Použití hnojiv
Po rovnoměrné aplikaci tekutých statkových hnojiv nebo kapalných organických hnojiv na povrch orné půdy se hnojiva zapracovávají do půdy nejpozději do 24 hodin, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory. Po aplikaci tuhých statkových hnojiv nebo tuhých organických hnojiv na povrch orné půdy se zapracovávají hnojiva do půdy nejpozději do 48 hodin. Na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin, na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě se nevztahuje zákaz použití na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, pokrytou vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlou tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá.
Evidence použitých hnojiv
Zemědělský podnikatel řádně vede evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích. Tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zapravení slámy do půdy se tedy musí do evidence zapsat. Záznam o použití hnojiva je v evidenci proveden do jednoho měsíce od ukončení jeho použití. Evidence se vede o množství, druhu a době použití hnojiv podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně sedm let. U pastvy se evidence zpracuje po ukončení pastevního období na daném pozemku, při celoročním pobytu zvířat venku po ukončení kalendářního roku.
Kontrola podmíněnosti
Počátkem roku 2009 byl spuštěn v České republice systém kontrol podmíněnosti. Kontrolou podmíněnosti se rozumí provázání dodržování platných legislativních požadavků s výší vyplacených přímých plateb a vybraných zemědělských dotací v kontrolovaném podniku.
V podoblasti standardů správného zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) se statkových hnojiv týká standard, který popisuje způsob zapravení kejdy a močůvky. Kontrolní organizace, v tomto případě SZIF sleduje, zda v kontrolovaném podniku byla na půdních blocích nebo dílech s ornou půdou o průměrné sklonitosti nad 3° zapravena kejda nebo močůvka do 24 hodin po aplikaci, nebo zda byly k jejich aplikaci použity hadicové aplikátory. Důvodem k zavedení tohoto standardu je ochrana půd a povrchových vod před smyvem živin z kejdy a močůvky a ochrana před únikem škodlivých plynů do ovzduší. Porušení tohoto standardu se hodnotí jako dočasné. Samotné zapravování vyjmenovaných statkových hnojiv je ověřováno při terénním šetření.
V podoblasti zákonných požadavků (SMR)) se statkových hnojiv týkají požadavky na ochranu podzemních vod před znečištěním nebezpečnými látkami. Mezi nebezpečné závadné látky vodám se mimo jiné počítají i statková hnojiva (hnůj, kejda, močůvka, hnojůvka, silážní šťávy apod.). Tato podoblast je v kompetenci inspektorů České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Ti ve vybraném zemědělském podniku kontrolují, zda nedošlo při zacházení s nebezpečnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení jejich prostředí. Fyzickou kontrolou se například zjišťují případné úniky závadných látek ze stájí, skladů a skládek. Důležité je, zda byla přijata přiměřená opatření k zamezení úniku těchto látek. Přiměřená opatření jsou například vhodná u složišť skladovaných tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před aplikací. Jedná se například o vyhloubení záchytných brázd ve svahu pod a nad složištěm. Složiště by mělo být situováno tak, aby se případný výtok hnojůvky nedostal do povrchových nebo podzemních vod a neohrozil jejich jakost. Dále je kontrován technický stav skladů na nebezpečné závadné látky vodám, tedy i sklady statkových hnojiv. Zemědělský podnikatel předloží provozní deník se záznamy o výsledcích vlastní kontroly skladů s těmito látkami, kterou provádí minimálně dvakrát ročně.
Zemědělští podnikatelé, kteří žádají o dotace v rámci agroenvironmentálních opatření (AEO) podle nařízení vlády č. 79/2007 Sb. ve znění nařízení vlády č. 45/2009 Sb. plní tzv. minimální požadavky pro použití hnojiv. Tyto minimální požadavky se týkají například dodržení zákazu použití dusíkatých hnojiv, tedy i statkových hnojiv, ve stanoveném období zákazu hnojení nebo zachování ochranných 3 m širokých nehnojených pásů kolem vodních toků.
Klíčové informace
- Od roku 2010 dojde s největší pravděpodobností k rozšíření počtu standardů správného zemědělského a environmentálního stavu (GAEC).
- V podoblasti zachování obsahu organické hmoty v půdě je v současné době navrženo, aby zemědělský podnikatel, který žádá o dotace, na minimálně 20 % jím užívané výměry půdních bloků s druhem zemědělské kultury orná půda každoročně aplikoval tuhá statková hnojiva (s výjimkou separátu kejdy prasat), anebo tuhá organická hnojiva v minimální dávce 25 tun na hektar.
- Minimální dávka se nevztahuje na ponechané produkty při pěstování rostlin (např. slámu). Může také zajistit, že toto procento výměry, případně jeho odpovídající část, bude pokryto v termínu minimálně od 31. 5. do 31. 7. příslušného kalendářního roku porostem jedné z následujících plodin, případně jejich směsí: vojtěška setá, jetel nachový (inkarnát), jetel podzemní, jetel zvrácený (perský), jetel plazivý, jetel luční, štírovník růžkatý, vikev huňatá, vikev panonská, vikev setá, bob polní, lupina modrá.
- Porosty výše uvedených plodin lze zakládat i jako podsev do krycí plodiny, případně jako směsi s travami v případě, že zastoupení trav v porostu nepřesáhne 50 %.
Ing. František Smítal
Ústav zemědělské ekonomiky a informací Praha
Regionální pracoviště Jevíčko
Autor děkuje za odbornou pomoc Ing. Jiřímu Dostálovi, CSc., ze společnosti AGROEKO Žamberk s. r. o., spoluřešiteli výzkumného projektu NAZV č. QH82283.
