Ministři zemědělství Evropské unie se dnes na jednání v Bruselu zabývali i omezením ochrany vlků a dalších velkých šelem v Evropě. Téma na zasedání prosadilo Finsko, které má s útočícími vlky velké problémy. Česko Finy podporuje, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný.
Současná pravidla, která zaručují vlkům status přísně chráněného zvířete, vychází podle Evropské komise z dat z konce 70. let minulého století, kdy byl vlk v Evropě zřídka vídaným druhem. V současnosti ale v některých zemích EU převyšuje velikost vlčí populace tisíc jedinců. Podle odhadů přírodovědců žije v 27 unijních zemích více než 15 000 vlků, jejichž počet za poslední desetiletí vzrostl o čtvrtinu. Vlci ale i další velké šelmy pak představují problém pro chovatele hospodářských zvířat. Evropská komise proto již v prosinci navrhla omezit jejich ochranu a usnadnit tím jejich odlov. Ochránci přírody ale návrh kritizují. "Je nepochybné, že příroda včetně velkých šelem musí být chráněna, jde ale o míru nastavení stupně ochrany tak, aby to nemělo negativní dopady nejen na agrární sektor, ale i třeba na turistický ruch," uvedl český ministr zemědělství. Problém s dopady na cestovní ruch podle něj řeší například Chorvatsko, problémy s útočícími vlky má ale i Finsko. "V České republice řešíme problém s dopady na chov ovcí nebo i skotu. Jenom za poslední čtyři roky se počet chovaných ovcí v ČR snížil o čtvrtinu a zčásti je to způsobeno právě útoky velkých šelem," řekl český ministr. Návrh Evropské komise musí schválit kvalifikovaná většina unijních zemí, aby jej EU mohla předložit mezinárodnímu výboru rozhodujícímu o ochraně přírody stanovené Bernskou úmluvou. Tento dokument Rady Evropy, která není součástí Evropské unie, je závazný pro více než pět desítek států a upravuje ochranu živočichů a rostlin celoevropského významu, ale i jejich stanovišť - biotopů.*
