Česká republika v pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 66,6 miliardy korun více, než do něj odvedla. Takzvaná čistá pozice je tak za první pololetí druhou nejvyšší od vstupu Česka do EU v roce 2004. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí. Loni v pololetí čistá pozice ČR činila 126,8 miliardy korun.
Česká republika v pololetí obdržela z unijního rozpočtu 85,9 miliardy korun a odvedla do něj 19,3 miliardy korun. Česko tak zůstalo stejně jako v předchozích letech čistým příjemcem peněz z EU.
Meziroční snížení čisté pozice je dáno podle MF dvěma faktory. V roce 2015 bylo čerpání výrazně navýšeno uvolněním plateb, které byly v předcházejících letech pozastaveny, a tudíž nevypláceny. Druhým vlivem pak je ukončování programového období 2007 až 2013 a s tím související přirozený menší tok peněz.
Klíčovou úlohu ve výsledné pozici ČR podle ministerstva v pololetí sehrálo čerpání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti dobíhajícího programového období 2007 až 2013. Na politiku soudržnosti ČR celkově za první pololetí letošního roku obdržela 64,3 miliardy. Příjmy ze společné zemědělské politiky činily 21,7 miliardy korun, z toho objem přímých plateb 18,2 miliardy korun.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 tak ČR do konce letošního června zaplatila do rozpočtu EU 448,5 miliardy korun a získala z něj 1076,3 miliardy korun. Celkově tak ČR dosud získala z EU o 627,8 miliardy korun více, než do něj odvedla.
V probíhajícím programovém období by celková čistá pozice ČR měla dosáhnout 696 miliard korun, upozornil hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. V dalším období, 2021 až 2027, však už příliv peněz z EU podle něj výrazně oslabí. Česká republika se tak podle něj může po roce 2020 stát čistým plátcem ve vztahu k rozpočtu EU.
Stejně na tom jsou podle posledních údajů Evropské komise z roku 2014 země, které vstoupily do EU v roce 2004 spolu s ČR. Naopak objem odvodů nad příjmy převažuje o původních zemí EU, jako jsou Německo, Francie a Itálie.
V roce 2014 tak bylo největším přispěvatelem do rozpočtu Evropské unie Německo, které odvedlo o více než 15,5 miliardy eur (asi 419 miliard Kč) více, než z něj dostalo. Naopak největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 13,7 miliardy eur více, než do něj odvedlo.
