Článek Vojtěcha Kubelky z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK) na příkladu ptáků bahňáků ukazuje, že klimatická změna může ovlivňovat mezidruhové vztahy. Lokality s nejvýraznějším globálním oteplováním a vyšší mírou klimatické nestability v Arktidě vykazovaly nejvyšší míru toho, jak se vajíčka v hnízdech bahňáků stávala kořistí dravců. Ke studii přispěl i Kubelkův školitel Miroslav Šálek z České zemědělské univerzity.
V tiskové zprávě o tom informovala PřF UK. "Pro náš výzkum se nám podařilo získat převážně již publikovaná data od 111 druhů bahňáků v 237 populacích, a to napříč 149 lokalitami na všech kontinentech včetně Antarktidy. Celkově jsme využili data ze sledování 38 191 hnízd. Práce započala v roce 2015, od té doby jsem intenzivně studoval dostupnou literaturu a získával potřebná data," uvedl Kubelka. Do práce zahrnul i výsledky studií, na nichž se podílel přímo v terénu, například o čejkách chocholatých z jižních Čech či údaje o lyskonozích úzkozobých z expedice na Čukotský poloostrov. Bahňáci nemají specifické predátory, většina z nich hledá potravu jak například mezi hlodavci, tak právě v ptačích hnízdech. V arktických oblastech jsou to zejména lišky polární, lasice, chaluhy, racci či krkavci, v mírném pásu lišky obecné, kuny, ježci či také krkavci. V tropických oblastech se přidávají například šakalové, hlodavci, ještěři, hadi i krabi. Predace hnízd bahňáků je tak vzhledem k širokému spektru predátorů vysoká.
Z historických dat podle vědců vyplývala zákonitost, že nejintenzivnější predace byla v tropech a její míra klesala posunem do mírného pásu a polárních oblastí. Na jižní polokouli situace zůstává obdobná, ale na severní nastaly zásadní změny.*
