Zástupci ekologických spolků vnímají pozitivně dohodu o omezování globální spotřeby fosilních paliv, na které se shodli účastníci konference COP28 v Dubaji. Obzvlášť ocenili, že se světoví lídři věnovali také tématu financování obnovy prostředí a zřízení Fondu pro úhradu ztrát a škod způsobených změnou klimatu v nejvíce zranitelných zemích. Česká republika by tak měla přijít s plánem, jak do fondu chce přispívat. Reálným dopadem dohody by mohlo být například další rušení projektů nových uhelných elektráren v Indii nebo Číně. Vyplývá to z vyjádření zástupců ekologických skupin.
"Je to poprvé, kdy se země na klimatické konferenci shodly na řešení hlavní příčiny klimatické krize, což je signálem, že konverzace o ukončení éry fosilních paliv začala," uvedla vedoucí klimatické kampaně Greenpeace a účastnice konference Miriam Macurová. Zároveň ale dodala, že text dohody nechává otevřené dveře řešením, jako jsou technologie na zachycování oxidu uhličitého nebo přechodové paliva. To, že dohoda umožní omezené spalování fosilní paliv i po roce 2050 za podmínky zachytávání a ukládání oxidu uhličitého je problém také podle Jiřího Koželouha, vedoucího programu Klima, energetika a odpady v Hnutí DUHA.
"Politicky je také důležité, že už nebude možné odvolávat se na to, že od fosilních paliv odcházejí jen vyspělé země a zbytek světa to neřeší. To je velmi rozšířená fáma například mezi českými politiky, nyní ji mohou definitivně zahodit. Konec fosilních paliv bez zachytávání oxidu uhličitého si pro rok 2050 definovala také Česká republika" dodal Koželouh. Ředitelka českých klimatických programů Člověk v tísni a spolupředsedkyně Strany zelených Magdalena Davis upozornila, že na konferenci vznikly impulzy, jak posílit závazek rozvinutých průmyslových zemí přispívat 100 miliard dolarů ročně rozvojovým státům, které trpí extrémními dopady klimatické změny, aniž by ji samy způsobily.
"Skutečné náklady na zvládnutí klimatické změny se pohybují kolem 2,7 bilionu dolarů (61 bilionů korun) ročně. A pokud se státy nedohodnou na řešení příčiny klimatické změny, tedy na pevně stanoveném termínu ukončení spalování všech fosilních paliv, náklady se budou s postupujícími škodami i humanitárními krizemi dále zvyšovat," řekla Davis. Koželouh a ředitel Českého fóra pro rozvojovou spolupráci Pavel Přibyl uvedli, že podíl ČR na prostředích na financování ztrát a škod způsobených klimatickou krizí je odhadován na osm miliard korun ročně. Česko na ně zatím přispívá ročně 200 až 300 milionů korun. "Příspěvek, včetně toho do nového fondu, je potřeba začít výrazně navyšovat. Jednak to bude signál, že bereme potřeby nejzranitelnějších zemích opravdu vážně, ale také to posílí pozici ČR na mezinárodním poli," sdělil Přibyl.*
