České zemědělství ukončilo loňský rok se ziskem zhruba 7,6 miliardy korun. V porovnání s předchozím rokem je to o miliardu korun méně. Meziroční propad v produkci a cenách, který podle údajů Českého statistického úřadu nastal u řady komodit, vynahradily vyšší dotace.
„Odvětví si vloni určitě nepohoršilo. Důchod přepočtený na pracovníka je na úrovni roku 2004,“ komentuje ředitel zemědělské statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek předběžné výsledky hospodaření odvětví za loňský rok, které úřad zveřejnil minulý týden. Zatímco statistika uvádí zisk odvětví ve výši 7,6 miliardy korun, Zemědělský svaz ČR týden předtím vyšel se svým odhadem, který byl výrazně nižší – jen asi 4,5 miliardy korun.
Podle ministra zemědělství Jana Mládka je sice třeba údaj ČSÚ o hospodářském výsledku v českém zemědělství za rok 2005 považovat stále za předběžný, nicméně lze předpokládat, že se nebude zásadně lišit od definitivního propočtu a potvrzuje správnost rozhodnutí ČR vstoupit do EU. „Příjmy zemědělců se totiž po vstupu do unie drží v černých číslech a je jasně vidět markantní rozdíl mezi výsledkem hospodaření za rok 2004 a 2005, kdy se českým zemědělcům otevřely nové možnosti čerpání podpor ze společných fondů, a roky před vstupem,“ říká ministr.
„I když v uplynulém roce nastaly cenové propady, produkce obilí byla o milion tun menší než v rekordním roce 2004 a hlavně kvůli zdražení pohonných hmot a nakupovaným službám se významně zvýšily výrobní náklady, dotace konečný výsledek na pracovníka vyrovnaly,“ konstatoval Hrbek. Bylo to podle něho i díky tomu, že z odvětví odešlo dalších šest tisíc pracovníků, což je přepočet na plně zaměstnané pracovní síly. Platy zaměstnanců a příslušné odvody sociálního a zdravotního pojištění do státního rozpočtu představovaly 19,3 miliardy korun, tj. o procento více než v předchozím roce. Vzrostly nejen mzdy, ale i pachtovné a ostatní nájemné z nemovitostí, meziročně o 7,6 procenta.
Zemědělská produkce v běžných cenách představovala za minulý rok 103 278,1 milionu korun, což je oproti roku 2004 pokles o téměř jedenáct procent. Rostlinná produkce se podle ČSÚ meziročně snížila o 17 procent na 51 962,6 milionu korun. Podílela se na tom zejména produkce obilovin, která má ve struktuře agrární produkce téměř pětinový podíl. V běžných cenách klesla z roku na rok o více než 32 procent. U řepky uvádí ČSÚ snížení o 24 procent, u brambor o dvacet procent, u ovoce o 18 procent, u zeleniny o necelá čtyři procenta. Propad živočišné produkce v běžných cenách je bezmála čtyři procenta, když výsledek je podle statistiky 47 021,5 milionu korun.
Zemědělská produkce ve stálých cenách roku 2000 činila vloni podle ČSÚ 106 407,7 milionu korun, to znamená meziroční snížení o 4,3 procenta. Rostlinná produkce poklesla o šest procent na 55 853,5 milionu korun. Živočišná produkce ve stálých cenách představovala 46 982 milionu korun, což je dvouprocentní pokles.
Pokles rostlinné produkce v běžných cenách vysvětluje ČSÚ jednak nižší sklizní obilovin, ale i menším objemem dotací na výrobky, když většina agrárních dotací se již vyplácí na plochu půdy. „Celkový odhadnutý objem dotací na výrobky činil v loňském roce necelých 915 milionů korun, z toho na rostlinné komodity asi 104 milionů a na živočišné výrobky 811 milionů korun. V roce 2004 převýšil objem dotací na výrobky pět miliard korun,“ porovnal Jiří Hrbek.
Celkové dotace prvovýrobcům, které za celý loňský rok vyplatil Státní zemědělský intervenční fond, dosáhly podle jeho tiskové mluvčí Jitky Slukové 18,7 miliardy korun. V tom jsou jak dotace, o něž zemědělci požádali v roce 2004, tak v roce 2005. Téměř 9,9 miliardy korun dostali prostřednictvím jednotné platby na plochu, tzv. SAPS, kdy 3,5 miliardy korun SZIF rozeslal za rok 2004 a téměř 6,4 miliardy korun nárokovaných za minulý rok. Formou národní doplňkové přímé platby, tzv. top-up, fond vloni vyplatil 2,76 miliardy korun, na příspěvku pro méně příznivé oblasti (LFA) asi 3,1 miliardy korun a přes agroenvironmentální podpory více než 2,9 miliardy korun.
