V důsledku globalizace obchodu a zavlékání nepůvodních druhů rostlin se v Česku v posledních desítkách let šíří plíseň olšová, která může působit škody zejména v lužních a mokřadních lesích. Vědecký výzkum přitom ukázal, že současný typ tohoto invazního organismu je nebezpečnější než v minulosti. Vliv na šíření plísně olšové mají změny klimatu, způsobuje ale jen malou část změn biodiverzity a někde naopak přispěla k obnově druhově bohatých mokřadů. O výsledcích výzkumu informoval Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
Plíseň olšová (Phytophthora alni) se v Česku šíří od konce minulého století. Výzkum ukázal, že nejinfekčnější a nejzhoubnější typ plísně je nyní rozšířený víc než dřív a dostal se i na místa, kde dříve dominovaly méně agresivní typy. "Očekávali jsme, že v celkově početně slabší populaci hostitele budou spíš přežívat genotypy s nižší virulencí. Bohužel je to naopak, což znamená, že lokální přežívající/dosud nezasažené populace budou v budoucnu napadeny nejvíce patogenním genotypem - budou v nich způsobeny velké škody," uvedl vedoucí odboru biologických rizik VÚK Karel Černý.
Na změnách rozmanitosti života a fungování lužních a mokřadních lesů má ale zatím plíseň olšová podle vědců jen omezený podíl. Lesy zatím plíseň zasáhla spíše mozaikovitě a velmi zřídka způsobila úplný rozpad jejich stromového patra. Za snížením druhové diverzity rostlin v posledních dvou letech jsou tak spíše změny klimatu, prosazování se některých druhů na úkor jiných a obohacování vody o živiny, zejména dusík a fosfor. "Plíseň olšová zapříčinila jen malou část změn biodiverzity a v některých případech dokonce přispěla k obnově druhově bohatých mokřadů," podotkl Jaroslav Vojta z odboru prostorové ekologie VÚK.*
