Ruské embargo na dovoz potravin a zemědělských produktů ze zemí Evropské unie zavedené loni v létě se tuzemských producentů nepochybně dotklo. Celkové dopady však podle dostupných informací nebyly tak dramatické, jak se původně očekávalo. O tom, ale také o podpoře domácích potravin a připravované smlouvě o volném obchodu mezi EU a USA jsme hovořili s předsedu Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy – Asociace svobodných odborů ČR Bohumírem Dufkem.
Proč byly dopady ruského embargy na tuzemský agropotravinářský sektor mírnější, než se předpokládalo?
S důsledky ruského embarga se čeští zemědělci a potravináři podle mého názoru vyrovnali skutečně velmi dobře. Je ale třeba připomenout, že to nebyla jenom otázka samotného embarga kvůli událostem na Ukrajině, ale byl tu také zákaz dovozu masa do Ruské federace, který platil již od počátku loňského roku. Zemědělci našli pro část produkce nové trhy, protože skladba komodit, které produkují, umožnila nabídnout je mimo Českou republiku.
Na druhé straně velmi pozitivní roli sehrál fakt, že čím dál více českých občanů už konečně začalo preferovat zboží a potraviny domácího původu. Český spotřebitel se v této oblasti mění.
Statistická data za loňský rok svědčí o tom, že naši zemědělci si zatím nevedou špatně. Otázka je, jak se bude situace vyvíjet do budoucna.
Jakou roli v tom hrály podpůrné aktivity státy?
Osobně se domnívám se že stát na teritoriu České republiky dělá pro propagaci domácích potravin stále málo. Myslím, že podpora značek, jako je například Klasa, či Regionální potravina, poněkud upadá. Nevím proč. Možná jsou pracovníci na ministerstvu spokojeni s tím, jak české zemědělství vypadá, takže jejich aktivita postrádá svěží vítr. Přitom je důležité, aby rozvoj farmářských trhů i kamenných obchodů, které nabízejí lokální produkty, pokračoval. K tomu je ale také třeba výraznější podpory státu, zejména v propagaci a reklamě. A také v nastavení dotační politiky pro subjekty, které poctivé farmářské trhy pořádají a organizují.
Naproti tomu považuji za velmi záslužný, přístup Ministerstva zemědělství a Ministerstva zahraničních věcí k podpoře českých potravin za hranicemi naší země. Konkrétně mám na mysli zřízení pozic zemědělských radů při jednotlivých velvyslanectvích. To by mělo odbytu českých potravin pomoci. Myslím však, že více prostředků by bylo třeba vynaložit i na podporu účasti českých potravinářů na různých výstavách a veletrzích v zahraničí. Tam ještě jsou určité rezervy, i když ve srovnání s minulými léty je tato pomoc vystavovatelů dnes přece jen významnější.*
Celý článek si můžete přečíst v Zemědělci č 18
