Na ambasády v pěti klíčových zemích mimo Evropskou unii by nejspíše ještě letos měli nastoupit noví zemědělští diplomaté. Českým firmám mají pomáhat při vývozu zemědělských a potravinářských komodit. Místa radů vzniknou v Rusku, na Ukrajině, v Číně, Saúdské Arábii a Srbsku. Řekli to po společném jednání náměstek ministra zahraničních věcí (MZV) Martin Tlapa a náměstkyně ministra zemědělství (MZe) Jaroslava Beneš Špalková.
Cílem je, aby firmy měly přímo na místě člověka, jenž jim pomůže při překážkách, které jsou spojené se zemědělským vývozem, uvedl Tlapa. Zemědělské a potravinářské produkty podléhají jako citlivé komodity v řadě zemí zvláštním pravidlům, dodal s tím, že předpokládá, že to může přispět i k budování značky České republiky v zahraničí.
Zemědělští diplomaté budou součástí týmů pracovníků ambasády, budou zaměstnanci MZV a mít status diplomatů. Platit je však bude ministerstvo zemědělství. Ročně by jejich působení mělo stát přijít zhruba na sedmnáct milionů korun. Vybráni budou na základě otevřených výběrových řízení po letních prázdninách. Mohli by se rekrutovat mimo jiné z odborníků doporučených zemědělskými a potravinářskými nevládními organizacemi.
Více než 90 procent českého agrárního vývozu směřuje v současné době do zemí EU. Záměrem je vývoz více diverzifikovat, řekla Špalková. Co se týče složení vyváženého zboží, mělo by se do budoucna orientovat více na výrobky s vyšší přidanou hodnotou.
Schodek agrárního zahraničního obchodu se loni snížil zhruba o miliardu na 23,9 miliardy korun. Čeští zemědělci a potravináři vyvezli do zahraničí výrobky a komodity za 158 miliard korun, meziročně o 9,8 miliardy korun víc. Agrární dovoz dosáhl 182 miliard korun, šlo o zvýšení proti roku 2012 o devět miliard korun.
Země, do nichž Česko zemědělské diplomaty vyšle, byly podle Tlapy vytipovány na základě existujícího zájmu o české zboží, předpokladu růstu této poptávky a současné existence překážek pro obchod, které je nutno řešit za účasti diplomacie.
Podle proexportní iniciativy ministerstva zemědělství vzniklé loni v dubnu, kdy úřad vedl ministr Petr Bendl, by se český zemědělský a potravinářský vývoz měl do budoucna zaměřit především na čtrnáct zemí mimo Evropskou unii. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území měly podle dokumentu patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea.
Mezi prioritní země zařadilo ministerstvo Rusko, Ukrajinu, Bělorusko, Arménii, Gruzii a Kazachstán, dále Bosnu a Hercegovinu, Srbsko, Vietnam a Čínu. Prioritní země představují podle úřadu tradiční obchodní teritoria, kde má české zboží historické renomé, a existuje v nich zájem o české technologie. Současně patří mezi země přednostního zájmu zahraniční politiky státu. Zájmové země jsou charakterizovány jako rozvinuté státy s potenciálem pro růst českého exportu. S těmito zeměmi má stát uzavřenou dohodu o volném obchodu či se o ní chystá jednat.*
