První štoky chmele padly minulé pondělí, naplno se sklizeň rozeběhla na přelomu týdne. Chmelaři očekávají průměrnou úrodu a věří, že letošní rok jim vyjde ekonomicky lépe než loňský.
První odhady ukazují podle předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR Bohumila Pázlera na průměrný výnos kolem jedné tuny z hektaru. „Jaro bylo teplotně a srážkově vcelku příznivé. Červencový nedostatek vláhy se ale projevil na dokončení růstu chmele a většina chmelnic nemá plně zapojené nejvyšší patro, kde bývají výnosy nejlepší,“ zhodnotil Pázler.
Pěstitelé mají sklizeň předem nakontrahovanou. Cena by podle předsedy svazu měla být asi o dvě až tři procenta vyšší než vloni a měla by se pohybovat v rozmezí 135 tisíc až 140 tisíc korun za tunu. „Pokud se tato cena udrží, měla by pokrýt náklady a chmel nebude ztrátový. V Německu má být ale vysoká produkce, což může působit na snížení ceny,“ poznamenal Pázler. Předem si netroufá tvrdit, že ekonomické výsledky tuzemských chmelařů budou tento rok lepší ve srovnání s minulým. „Zatím nejsme u konce a ve hře je ještě spousta vlivů. Ale pro chmelaře, kterým porosty nepoškodily kroupy, by letošní rok mohl být úspěšnější,“ dodal. Krupobití přitom podle něho zasáhlo asi sedm set hektarů chmelnic, ne všichni pěstitelé je měli proti tomuto živlu pojištěné.
Chmel se u nás letos pěstuje na 5873 hektarech, jeho plocha se v posledních sedmi letech udržuje na zhruba stejné úrovni. Ve světě se podle tajemníka svazu Zdeňka Rosy výměra za uplynulé desetiletí snížila téměř na polovinu, v letošním roce představuje asi 51 tisíc hektarů. „Současná situace u aromatických chmelů na světovém trhu je vyrovnaná a o český chmel je stálý zájem,“ uvedl.
Chmelařům zjara přišly vhod dotace 4320 korun na hektar, vyplacené v rámci doplňkových přímých plateb z národního rozpočtu. Další platby na plochu prostřednictvím SAPS by měli dostat v závěru roku. Vstupem do EU však přišli o podporu na obnovu chmelnic, díky níž se ročně obnovilo kolem tří set hektarů, tedy asi pět procent z celkové rozlohy. „Z technických důvodů se letos do konce dubna stihlo obnovit pouze 80 hektarů,“ konstatoval Pázler. Doplnil, že svaz se snaží s ministerstvem zemědělství jednat o nějaké formě podpory. Jinak podle něho hrozí, že během pěti let se budou plochy snižovat. Dosavadní dotace na obnovu chmelnic jsou však v rozporu s unijními pravidly. „Ministerstvo zastává názor, že pěstitelé si mají peníze našetřit z přímých plateb,“ řekl předseda svazu.
