Plocha chmele se letos dál snížila. Největší pokles je v Žatecké oblasti u hlavní odrůdy – žateckého poloraného červeňáku. Nové výsazy jsou opět nedostatečné.
Chmel se u nás v letošním roce pěstuje na 5460 hektarech, uvádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Oproti loňsku je plocha o 212 hektarů, tedy o 3,8 procenta menší.
„Největší snížení – o 144 hektarů - nastalo v Žatecké chmelařské oblasti. Významný pokles – o 70 hektarů - je také v Úštěcké oblasti, zatímco v Tršické oblasti je výměra téměř beze změny – přesně s nárůstem o dva hektary,“ informoval tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR Zdeněk Rosa.
Za vážné označil Rosa zrychlení tempa poklesu ploch u žateckého poloraného červeňáku, kde je úbytek 251 hektarů v porovnání s minulým rokem. „Za posledních šest let představuje snížení výměry naší hlavní odrůdy už 933 hektarů,“ doplnil. Žatecký poloraný červeňák si drží ve skladbě odrůd podíl 91 procent.
Celkový podíl výsazů na republikové ploše chmele činí podle tajemníka svazu 96 hektarů, tj. 1,7 procenta. „Je to opět velmi málo vzhledem k věkové struktuře porostů. Průměrné stáří je u nás 17,5 roku a stále se zvyšuje. Téměř polovina chmelnic je starších 15 let, přitom optimální doba obměny porostů je 10 až 12 let,“ konstatoval.
Podle ředitele Chmelařského institutu v Žatci Jiřího Kořena by u nás měl podíl výsazů ročně dosáhnout osm až devět procent ploch, abychom zajistili přijatelnou míru obnovy a srovnali léta výpadku z počátku devadesátých let.
Meziročně se obměna přece jen mírně zvýšila. Vloni se vysadilo 44 hektarů, což představuje podíl 0,7 procenta plochy. V uplynulém desetiletí se však v průměru ročně vysadilo 260 hektarů, když stát do vstupu do Evropské unie obnovu chmelnic podporoval dotacemi.
Pro zastavení poklesu ploch chmele je nutná větší podpora obnovy chmelnic, opakovaně připomíná svaz pěstitelů. „Od letošního roku zavedlo ministerstvo zemědělství nový dotační titul k nákupu ozdravené sadby. Mnohem finančně náročnější je ale výstavba nových konstrukcí, a na tu žádné dotace nejsou,“ poznamenal Zdeněk Rosa. Chmelaři proto doufají, že budou moci využít podpor na modernizaci z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. Ústecký kraj se podle Rosy alespoň minimálními částkami snaží ze svých zdrojů přispět na obnovu chmelnic a tohoto zájmu kraje o problematiku chmele si pěstitelé váží.
Při záplavách se podle informací svazu velká voda rozlila do 181 hektarů chmelnic, z toho do 105 na Žatecku a ostatní plocha byla na Úštěcku. „Vážněji poškozené porosty byly v Úštěcké chmelařské oblasti, zejména u obce Račice,“ upřesnil Rosa.
Stejně jako všude na polích zbrzdila dlouhá zima i práce ve chmelnicích. Řez chmele se podle tajemníka svazu posunul o jeden až dva týdny oproti běžným termínům a skluz nabraly i další jarní práce.
„Pokud by letos byla průměrná produkce, což je výnos 1,05 tuny z hektaru u žateckého chmele, pak bude sklizeň téměř o 1600 tun nižší než v minulém roce,“ porovnává Rosa s loňskou rekordní úrodou, kdy se v průměru u této základní odrůdy sklidilo z hektaru 1,3 tuny.
Pěstitelům chmele nedělá žádnou radost posilování koruny, která jim výrazně sráží výkupní ceny. „Zpevňování české měny je stálým kritickým bodem ekonomiky pěstování chmele u nás,“ posteskl si Zdeněk Rosa minulý týden, kdy se koruna dostala na další historické minimum vůči euru.
