Podle ústavu byl letošní červen ve znamení vysokých dešťových srážek, na některých stanovištích spadlo v úhrnu i více než 150 mm. "Zpoždění v růstu, které v chladném měsíci květnu představovalo až 14 dnů, se vlivem vyšších srážek a teplot téměř srovnalo, a většina chmelových porostů tak dosáhla vrcholu chmelové konstrukce, tedy sedmi metrů," uvedla mluvčí. Také v červenci byly bohatší dešťové srážky, teplotně byl měsíc průměrný.
"Tento pro růst a vývoj chmelových rostlin příznivý vývoj počasí, především ve druhé polovině vegetace, na většině lokalit (...) měl pozitivní vliv na růst a vývoj chmelových rostlin a hlávek. To ovlivnilo také produkci chmelových hlávek, která byla z historického pohledu jednou z nejvyšších i přes bouře, které poničily část chmelnic," doplnila.
Podle tajemníka Svazu pěstitelů chmele ČR Michala Kováříka se potvrdil svazový odhad dobré sklizně. "Sklizený chmel dosáhl velmi dobré kvality, co se týče obsahu pivovarsky cenných látek. Výše výnosů v příštích letech bude záviset na mnoha faktorech, a to především na počasí," sdělil.
V posledních deseti letech podle pěstitelů produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice vyprodukovaly 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit.*
