Chov koní v hřebčíně v Napajedlech na Zlínsku, který měl nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků, zřejmě skončí. Na sociálních sítích se objevily informace o ukončení činnosti hřebčína a odvozu koní. Bývalá ředitelka hřebčína Margita Balaštíková, která je poslankyní za ANO, řekla, že má informace o tom, že se koně z hřebčína odváželi. Jaká bude budoucnost hřebčína, však neví, uvedla Balaštíková.
Internetové stránky hřebčína jsou v rekonstrukci, na telefon nikdo nereaguje. Hřebčín vznikl v Napajedlech zásluhou Aristida Baltazziho v roce 1886. Dlouhá léta byl nejúspěšnějším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice. V roce 1992 byl státní podnik privatizován, vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla.
Balaštíková hřebčín vedla v letech 2006 až 2013. Chov se podle ní utlumoval a soukromí majitelé se nezaměřili na rozvoj, historické budovy v hřebčíně také potřebují investici. "Chov koní je finančně náročný a není výdělečný. Stát neměl privatizaci nikdy dovolit. Stát by si měl říci, že jsou činnosti, které si nechá, protože souvisí s historií země. Když už to někdo koupil, tak to měl být někdo, kdo má dostatek peněz a má to srdce je dát do něčeho takového, co je rodinné stříbro země," uvedla Balaštíková. Zprávy o konci chovu v hřebčíně jsou pro ni zklamáním. "Je to obrovské zklamání z toho, co se stalo a jak to dopadlo," uvedla.
Majitelé hřebčína v roce 2020 prezentovali vedení města záměr postavit na travnatých výbězích nízkopodlažní bytové domy. Někteří obyvatelé proti tomu protestovali a obávali se konce chovu koní. Jednatelka Miroslava Kotačková však tehdy tvrdila, že příjmy z pronájmu bytů pomohou udržet chov koní. V hlavním hřebčíně tehdy měly zůstat pouze zimní stáje, koně se měly na pastevní sezonu stěhovat do jiné lokality a pastviny u hřebčína mohly být využity pro stavbu domů. Nutná však byla změna územního plánu města, která se dosud nestala.*
