Pokud se bude nákaza slintavky a kulhavky dále šířit, bude se asi muset zákaz vakcinace přehodnotit. Říká to v našem rozhovoru Jan Fibingr, ředitel a. s. Agropodnik Hodonín a předseda odbytového družstva Agropork.
Jsou mimořádná veterinární opatření proti zavlečení slintavky a kulhavky dostatečná a přišla včas?
Myslím, že jsou dostatečně účinná. Za sebe ale mohu prohlásit, že prvovýroba reagovala možná rychleji. Ještě před vydáním příkazů zabezpečila větší ochranu chovů. Domnívám se také, že k opatřením týkajícím se vstupu osob a vjezdu vozidel z Evropské unie se mohlo přikročit o něco dříve. Ne až v okamžiku, kdy nákaza vstoupila na evropský kontinent.
Říkáte, že praxe byla operativnější. Jsou ale všichni chovatelé skutečně uvědomělí?
Nedokážu odpovědět, jestli prvovýrobci na zprávy o epidemii reagovali plošně. Proto je dobře, že stát vydává nařízení. Dovolil bych si tvrdit, že naši producenti s vyšší koncentrací zvířat vždy vnímali riziko nákaz odpovědněji než drobní chovatelé v západních zemích. Ukazuje se také, že rozsah nákazy ve Velké Británii je natolik velký, že přijatá opatření nebyla až natolik účinná. Je nemyslitelné, že se choroba mohla běžnou cestou rozšířit v takovém měřítku.
Je podle vás likvidace zvířat nevyhnutelná? Nemělo by se zvážit obnovení vakcinace proti slintavce a kulhavce?
Je s podivem, že až když lidé vidí hranice hořících zvířat, začínají se zamýšlet nad tím, jestli nezrušit zákaz vakcinace. Tato choroba nikdy nebyla nebezpečná pro člověka, spíš je to choroba ekonomická, která vede ke snížení užitkovosti. Vidím zde dva faktory: Z pohledu humánního je otázka, zde je nutné likvidovat zvířata, která by po prodělání choroby žila dál a člověka neohrožovala. Druhý pohled je ten, bude-li se dál choroba šířit a nedej bože by došla až sem, měli by se ti, co stáli u zákazu vakcinace, zamyslet, zda jsou schopni zásobit obyvatele potravinami. Totální likvidace zvířat totiž není jen cestou, jak se momentálně vypořádat s chorobou. Souvisí vždy s tím, za jakých nákladů a v jakém čase se může obnovit výroba natolik, aby trh byl zásoben. A není na místě pokládat si otázku, zda je možné maso dovézt. Pokud se bude nákaza šířit, asi se bude muset zákaz vakcinace přehodnotit.
Jak se protinákazová opatření promítají v nákladech vašeho podniku?
Jsme velkým producentem, v uzavřeném obratu stáda produkujeme zhruba 4200 tun jatečných prasat ročně, a to na jednom místě. Mé obavy z nákazy jsou mírně řečeno obrovské, proto činíme vše, co můžeme. Choroba se ale šíří všemi směry a naše opatření, byť by byla sebevětší, nejsou s to zabránit přenosu větrem, ptactvem apod. Náklady současné ochrany nejsou výrazné, ale jako každý náklad je musí chovatel z něčeho uhradit.
Poroste i z tohoto důvodu farmářská cena jatečných prasat?
Zvyšování ceny lze důvodně očekávat a nejde jen o promítnutí nákladů na ochranná opatření proti SLAK. Jestliže se významně zdražují obiloviny jako základní vstup a prudce stouply ceny sóji, aminokyselin a dalších složek krmných směsí, tak se musí pohnout i cena, za niž prodáváme. O kolik se zvedne, je předčasné hovořit i proto, že dnes nedokážeme odhadnout, jak se bude choroba šířit.
