Na nezalesněných plochách Šumavy dnes hospodaří více než šedesát farmářů. Snaží se starat o půdu, kterou ze používat jako pastvinu. Bezlesí zabírá zhruba 10 000 hektarů Šumavy, farmáři však z toho mohou využít jen 4500 hektarů. Zbytek území stále ještě pokrývají náletové dřeviny. Národní park Šumava chce v budoucnosti rozsah plochy pro hospodaření farmářů zvýšit. Uvedl to dnes jeho mluvčí Pavel Pechoušek.
Většina zemědělců se na Šumavě stará v průměru o jednotky maximálně desítky hektarů. Ovšem najdou se farmáři, kteří obhospodařují mnohonásobně větší plochu. Tím je například Pavel Vokál ze Strážného na Prachaticku. Jeho rodinná ekologická farma má více než 1100 hektarů půdy. Chová masné plemena krav, jeleny, daňky, všechno v biokvalitě, řekl Vokál.
Farma zaměstnává celoročně čtyři lidi. V sezóně si pak Vokál najímá i další pracovníky. Chová asi 800 kusů masného skotu, který je celoročně na pastvinách. Především je to v tuzemsku celkem rozšířené plemeno charolais. Dříve chovali i mléčná plemena, ale ta zrušili, uvedl Vokál. Dovedla jej prý k tomu nízká výkupní cena mléka.
Vokál je velkým zastáncem biovýrobků. Tvrdí, že se nejedná o marketingový tah, ale kvalita potravin z ekologického hospodářství prý lidem skutečně prospívá. Na druhou stranu však připouští, že biozemědělci a výrobci nemají na českém trhu snadnou pozici. Lidé o to nemají takový zájem. Vokál má výhodu v tom, že je blízko hranic a většinu produkce může snadno prodávat v Německu nebo v Rakousku.
Šumavský národní park by rád v budoucnosti poskytl půdu i dalším farmářům. Chce proto na některých bezlesích plochách zastavit jejich zarůstání náletovými dřevinami, případně hodlá stromy jako břízy vykácet. Náletové dřeviny omezují podle ředitele parku Jiřího Mánka tradiční skladbu živočichů na Šumavě.
