Velké rozčarování vyvolala mezi chovateli dotace do 545 korun na velkou dobytčí jednotku, navrhovaná ministerstvem zemědělství jako součást národních doplňkových plateb, tzv. top-up pro letošní rok. „S tím nemůžeme souhlasit. Nízká sazba znevýhodňuje zemědělce, kteří do chovu skotu investovali a dělají ho s větší intenzitou,“ kritizuje viceprezident Agrární komory ČR Pavel Novotný.
Jako předseda svolává na tento týden komisi pro chov skotu, která má s přizvanými odborníky připravit k ministerskému návrhu ekonomickou analýzu.
Dotace na VDJ by měla být co nejvyšší, přimlouvá se předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský. Jinak to podle něho povede k dalšímu poklesu stavů skotu. Ty se za minulý rok snížily o dalších 130 až 135 tisíc kusů, odhaduje.
Jak ministerstvo dospělo k takové sazbě? Výpočet vychází z principu, který popsal Hugo Roldán z tiskového oddělení: „Stanoví se maximální možná obálka plateb pro jednotlivé komodity či jejich skupinu. Do skupiny přežvýkavců se započítává kompenzační platba na mléko, prémie pro krávy bez tržní produkce mléka, porážkové prémie na dospělý skot a telata, dodatečná prémie pro skot, prémie na býky, prémie a dodatečná prémie pro ovce a kozy. Do obálky se nezahrnují extenzifikační prémie, což je výsledek technických konzultací s Evropskou komisí. Platby byly dopočteny do 60 procent úrovně plateb EU k loňskému 30. dubnu, popřípadě do objemu plateb v roce 2003 zvýšených o deset procent. Maximálně to však může být do sto procent sazby platné v evropské patnáctce k 30. dubnu minulého roku. Z celkové obálky pro přežvýkavce se pak odečte ta část, kterou si přežvýkavci „natáhnou“ z platby na hektar zemědělské půdy v rámci SAPS, tedy zjednodušených přímých plateb z unijního rozpočtu. Přepočet je proveden přes zatížení VDJ na hektar krmné plochy, u kompenzační platby na mléko přes průměrnou užitkovost a zatížení. Stejný mechanismus platí i pro odpočet platby na top-up na hektar zemědělské půdy. Takto stanovený zbytek obálky se rozděluje na počet podpořených VDJ.“ Celkovou výši obálky i jednotlivé sazby včetně podmínek výplaty schvaluje Evropská komise, připomíná Roldán.
Pokud je chov skotu pro ČR prioritou a česká strana bude v Bruselu obhajovat důležitost jeho podpory, může Evropská komise povolit výjimku, upozorňuje ředitel Zemědělského svazu ČR Jiří Burdych. Poukazuje na to, že třeba Německo, Rakousko a Nizozemsko si vyjednaly výjimku u vyplácení kompenzační platby na mléko až do roku 2009. „Brusel by mohl přihlédnout k tomu, že chov skotu u nás prošel takovou redukcí jako žádné jiné odvětví,“ věří ve vstřícnost unie Pavel Novotný. Podle Miroslava Jirovského by se po dohodě s EU mělo přehodnotit i rozpuštění kompenzačních plateb na mléko do zjednodušených plateb na plochu.
