Svaz marginálních oblastí (SMO) vyzývá Ministerstvo zemědělství ČR (MZe), aby se urychleně začalo zabývat problematikou krajinných prvků na zemědělské půdě. V opačném případě lze očekávat problémy s Evropskou unií. Do současné doby nejsou krajinné prvky, o které mají farmáři pečovat, v České republice vůbec identifikovány, ačkoli péče o ně je jednou ze základních podmínek pro čerpání evropských peněz. Je tedy v zájmu všech farmářů, aby krajinné prvky byly co nejdříve a kvalifikovaně vyznačeny. Upozornil na to předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav.
Krajinné prvky jsou v nařízení vlády o poskytování SAPS definovány jako meze, skupiny dřevin, stromořadí, terasy či travnaté údolnice. Všechny tyto prvky by měly být co nejdříve zakresleny do LPIS, aby jejich nerušení bylo kontrolovatelné, což je hlavním problémem současného stavu. Svaz odhaduje, že celková výměra krajinných prvků činí asi jedno procento z celkové plochy zemědělské půdy. S největší pravděpodobností bude i na tyto plochy vyplácena sazba SAPS (jako v jiných státech EU), což by znamenalo, že se současná sazba SAPS ve výši 2791,50 korun na hektar se sníží o přibližně 28 korun na hektar. Na druhé straně bude zemědělec mírně upravenou sazbu brát na více hektarů, takže konečný dopad bude finančně neutrální. Finanční kompenzace pro tyto plochy navíc přispěje k tomu, že zemědělci nebudou motivováni k rušení krajinných prvků do doby, než vznikne samotná evidence. Rozhodující však je, že nebudou ohroženy přímé platby v řádu miliard korun.
Celý systém musí být přitom funkční nejpozději do konce roku 2008. Je proto nejvyšší čas, aby Ministerstvo zemědělství ČR celou akci spustilo, aby bylo možné dohnat dosavadní čtyřleté zpoždění, zdůraznil Boleslav.
