Deset let má za sebou monitoring cizorodých látek v životním prostředí, který se začal postupně rozjíždět na základě vládního usnesení č. 369/91. Své výsledky publikuje nejen ministerstvo životního prostředí (MŽP), ale také ministerstvo zemědělství (MZe), samostatně i Státní veterinární správa (SVS) a také Státní zdravotní ústav (SZÚ). O tom, jak dále postupovat a jak sladit existující systémy, se podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta jedná právě v dnešním odpoledni.
Jak vysvětlil Jiří Ruprich ze SZÚ, ministerstvo životního prostředí má svůj monitoring zaměřený na sledování prvotních indikátorů, které svědčí o možnosti kontaminace zemědělského prostředí. Kontrolní systémy pro potraviny v gesci ministerstva zemědělství jsou ve svých aktivitách řízeny vyhláškami zákona o potravinách. Monitoring zfravotníků se podle něj odlišuje tím, že analyzuje dávku, kterou do sebe člověk dostává. Bere tedy v úvahu možnosti různé spotřeby potravin, což nečiní ani MŽP, ani kontrolní orgány MZe.
