Letošní březen byl v Evropě třetím nejchladnějším za posledních deset let, celosvětově však panovaly nadprůměrně vysoké teploty, uvádí ve své měsíční zprávě satelitní služba Evropské unie Copernicus. Velmi malá byla oproti minulým letům rozloha ledu v Antarktidě. Byla asi o čtvrtinu nižší, než je březnový průměr za posledních 30 let. Jde o druhou nejmenší hodnotu za 44 let měření.
Průměrná teplota v Evropě byla o 0,4 stupně Celsia nižší, než je dlouhodobý průměr. Napříč kontinentem přitom byly patrné teplotní anomálie: Zatímco na severu Evropy bylo tepleji, než bývá v březnu zvykem, na jihu zase panovaly podprůměrné teploty. Tento fenomén přitom zasahoval až na sever Afriky či do částí Ruska.
Globální březnová teplota byla nicméně o asi 0,4 stupně Celsia vyšší, než je průměr z let 1991 až 2020, čímž se letošní březen stal pátým nejteplejším v historii měření.
Nezvykle teplo bylo v Arktidě a na Antarktidě. Oblast severního pólu zažila čtvrtý nejteplejší březen v historii měření služby Copernicus, v Antarktidě zase padlo několik denních teplotních rekordů.
Rozloha mořského ledu kolem Antarktidy byla letos v březnu o 26 procent nižší, než je průměr za roky 1991 až 2020, a byla na druhé nejnižší úrovni za posledních 44 let. Významně méně mořského ledu, než je obvyklé, vědci zaznamenali především v Rossově, západní části Amundsenova a severní části Weddellova moře.*
