Posledních 12 měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí, oznámila dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Letošní leden byl navíc s průměrnou teplotou 13,14 stupně nejteplejším v dějinách měření, a zapsal se tak do stále delší řady rekordně teplých měsíců.
V období od února 2023 do ledna letošního roku byla světová teplota na povrchu Země o 1,52 stupně Celsia vyšší, než byl průměr předindustriálního období let 1850 až 1900. Hranice 1,5 stupně je podle vědců přitom zlomová, aby se zabránilo nejhorším důsledkům změn klimatu. Světoví lídři se v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži zavázali ke snaze tuto mez nepřekročit.
"Rychlé snížení emisí skleníkových plynů je jediným způsobem, jak zastavit zvyšování globální teploty," uvedla po zveřejnění nejnovějších údajů zástupkyně ředitele služby Copernicus Samantha Burgessová.
Letošní leden byl o 1,66 stupně teplejší než průměr referenčního období, teploty ale nebyly po celé Zemi vyvážené. Naměřené hodnoty byly nadprůměrné na východě Kanady, severozápadě Afriky, na Blízkém východě a ve Střední Asii. Teploty naopak zůstaly podprůměrné na západě Kanady, ve středu Spojených států a na východě Sibiře, uvádí Copernicus.
Lednové rekordní teploty nejsou velkým překvapením, poznamenává BBC. Leden byl osmým měsícem v řadě, který se podle služby Copernicus vyznačoval rekordními teplotami pro daný měsíc v roce. Navíc rok 2023 jako celek byl nejteplejším v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 14,98 stupně Celsia. Loňský rok tak s velkým náskokem předstihl rok 2016, který byl předchozím nejteplejším rokem.
Služba Copernicus vedle teploty sleduje také srážky nebo ledovou pokrývku. Ve většině Evropy byl letošní leden vydatnější na srážky, než je obvyklé, bouřky zasáhly zejména severozápad a jihozápad Evropy. Naopak relativní sucho bylo na severu Španělska, jihu Británie nebo v Irsku, uvedla ve své dnešní zprávě služba EU.*
