Česká republika i Slovensko chtějí prosazovat zachování silného rozpočtu Evropské unie pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020 a rychlejší vyrovnávání výše přímých plateb pro farmáře. Vyplynulo to ze společné schůzky ministrů zemědělství ČR a Slovenska, předsedů zemědělských výborů sněmoven a šéfů agrárních komor obou států. Český ministr zemědělství Jiří Milek se také vyslovil pro regulaci obchodních řetězců.
"Věřím, že se nová společná zemědělská politika obrátí a že začneme z nízkou (potravinovou) soběstačnost zvyšovat," řekl prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Dodal, že národní dotace ve starých zemích EU jsou čtyřikrát až pětkrát vyšší než v ČR. Uvedl také, že obchodní řetězce chtějí nakupovat potraviny za ceny, které jsou pod výrobními náklady.
Předseda slovenské zemědělské a potravinářské komory Emil Macho ocenil, že Česká republika by rovněž uvítala rychlejší vyrovnávání přímých plateb ve středoevropském regionu na úroveň unijního průměru.
Slovensko, které od července bude předsedat uskupení čtyř středoevropských zemí, chce zapojit do debaty o budoucí podobě unijní zemědělské politiky co nejvíce států. Návrh na vytvoření širší platformy podpořil i český ministr zemědělství Jiří Milek. Vyslovil se také pro regulaci obchodních řetězců. "Především jsou to řetězce, které mají enormní marže na potraviny. Toto je hlavní téma, které do budoucna musíme otevřít a nějakým způsobem to regulovat," řekl Milek.
ČR i Slovensko prosazují dobrovolné uplatnění navrhovaného limitu dotací na jednu farmu. Navrhované takzvané zastropování plateb by se dotklo ČR i Slovenska, kde ve srovnání s evropskými poměry podnikají velké farmy. Evropská komise navrhla na období po roce 2020 snížit zemědělský rozpočet proti stávající výši o pět procent, což dříve kritizovala i Francie. Právě pro francouzské zemědělce jsou evropské peníze významné.*
