Česká republika využívá jen zlomek dostupného potenciálu obnovitelných zdrojů. U větrných elektráren jde o pět procent, u fotovoltaik na budovách o necelých šest procent. Vyplývá to z analýzy Komory obnovitelných zdrojů energie založené na datech Energetického regulačního úřadu. V posledních letech podle ní navíc stagnuje rozvoj bioplynových stanic či malých vodních elektráren.
Rozvoj větrné energetiky v ČR dlouhodobě zaostává. České větrníky pokrývají jedno procento tuzemské spotřeby. Podle studie Ústavu fyziky a atmosféry Akademie věd ČR mohou větrné elektrárny pokrýt 31 procent současné roční spotřeby elektřiny. Podle komory přitom existují vhodná místa pro větrné elektrárny ve všech českých krajících. Největší potenciál podle analýzy mají kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Vysočina. Premiantem ve využívání svého potenciálu je Liberecký kraj s 26 procenty. Nejhorší je naopak Jihočeský kraj, který je na nule.
"V minulosti to byly právě krajské úřady, které byly – spolu se zdlouhavými povolovacími procesy – často hlavní brzdou rozvoje větrných elektráren. To se po energetické krizi z velké části proměnilo a některé kraje se již aktivně pouštějí do přípravy větrných elektráren samy,” uvedl předseda Komory obnovitelných zdrojů Štěpán Chalupa.
Česko ovšem podle komory i přes poptávkový boom z posledních let zaostává rovněž ve využívání potenciálu střešních fotovoltaik. Podíl solárních elektráren na spotřebě je podle statistik kolem čtyř procent. V přepočtu na počet obyvatel je podle analýzy nejvíc těchto zařízení v kraji Vysočina s 8,6 procenty a v Jihočeském kraji s osmi procenty. "I v těchto krajích však stále existují obrovské rezervy. V rámci celého Česka jsme zatím nevyčerpali ani šest procent ploch na budovách, která lze pro fotovoltaiky využít," uvedl Chalupa. Nejhorší je podle analýzy s využitím potenciálu střešních solárů Praha s 1,3 procenty.
Větrné elektrárny loni v Česku vyrobily 693 megawatthodin elektřiny, což bylo meziročně o 9,5 procenta více. Navzdory růstu však podíl větrníků v české spotřebě zůstává kolem jednoho procenta. ČR tak výrazně zaostává za evropským průměrem, který loni stoupl na 19 procent. Vyšší výrobu elektřiny z větru mají i okolní státy.
V současné době je v ČR připojeno přes 191 000 fotovoltaických elektráren s výkonem 3,94 GW. Loni bylo zprovozněno rekordních 82 799 nových solárních zdrojů, což je proti roku 2022 o 49 039 zařízení více. Letos nárůst zpomalil.*
