Rozhovor týdne s Jiřím Hrbkem, vrchním ředitelem sekce statistiky zemědělství Českého statistického úřadu
Minulý týden jste zveřejnili první odhad sklizně brambor. Jak ji poznamenají dlouhotrvající sucha?
Ukazuje se, že průměrný hektarový výnos poklesne proti loňsku asi o tři tuny. Očekávaných 20,57 tuny z hektaru není nijak rekordně nízký výnos, pokud se podíváme na posledních deset let. Ale vzhledem k tomu, že osázené plochy stále klesají – letos na necelých 36 tisíc hektarů – bude celková produkce brambor 740 tisíc tun historicky nejnižší v uplynulém desetiletí. Proti minulému roku je to pokles o 15,6 procenta.
O kolik se zvýší po připočtení úrody od samozásobitelů?
Jaké množství brambor si vypěstují lidé na zahrádkách, budeme přesněji vědět v listopadu, kdy toto číslo získáme ze statistiky rodinných účtů. Předpokládám, že to bude kolem 150 tisíc tun.
Jaký je trend v tomto drobném pěstování brambor? Ubývá domácností, které se mu věnují?
Pěstební plochy na domácích zahrádkách se dlouhodobě snižují, nicméně při razantním poklesu ploch v zemědělských podnicích podíl samozásobení vzrostl. Představuje téměř čtvrtinu celorepublikové produkce brambor.
Potvrzují vaše šetření výrazné regionální rozdíly ve výnosech brambor?
Nedá se jednoznačně říci, že ve vyšších oblastech jsou výsledky lepší a v nížinách nesrovnatelně horší. I když klasické bramborářské oblasti jsou na tom lépe, není propad v řepařských oblastech oproti nim o tolik významný, jak jsme očekávali. Třeba na Havlíčkobrodsku vycházejí některým podnikům výnosy slušné, některé ale sklidí podstatně méně. Nemůže se tedy všechno přičítat suchu, do velké míry záleží i na přístupu pěstitelů.
Co ukazují odhady sklizně u cukrovky?
Plochy jsou přibližně stejné jako v minulém roce, výnosy však budou proti loňským, kdy se v průměru sklidilo 49,45 tuny z hektaru, o dost nižší. I když očekávaných 42,13 tuny z hektaru není žádný historický propad. Celková sklizeň by měla dosáhnout 3,26 milionu tun. U cukrovky a brambor budeme odhad produkce opakovat ještě k polovině září a října, zatímco u základních obilovin jsou výsledky šetření k 15. srpnu již téměř definitivní. Jejich sklizeň už v té době byla většinou u konce. Oproti červencové prognóze jsme odhad celkové produkce ještě nepatrně snížili na 5,27 milionu tun. Proti loňsku je to pokles o 14,3 procenta. Hektarový výnos základních obilovin je v průměru 3,86 tuny, zatímco loni činil 4,13 tuny.
O kolik tedy bude proti loňsku méně pšenice, u níž je propad největší?
Sklizeň pšenice je v porovnání s minulým rokem o 1,24 milionu tun nižší. Její výpadek mohou zčásti nahradit jiné zrniny, především kukuřice na zrno. U ní se osevní plochy zvýšily na téměř 80 tisíc hektarů proti loňským a dá se očekávat, že na rozdíl od jiných let se porosty skutečně sklidí většinou na zrno. Hektarové výnosy by se mohly pohybovat kolem deseti tun, zatímco loni byly osm tun. Celková produkce by tak mohla být asi tři čtvrtě milionu tun a kukuřice na zrno může částečně nahradit zhruba 880 tisíc tun základních obilovin, které budou proti loňsku scházet. Nelze proto mluvit o tom, že by tu nastala vysloveně nepříznivá situace v bilanci obilovin. Na nižší úrodu by však měly reagovat farmářské ceny – jejich růst je opodstatněný. Určitě je zvýšení nákupních cen přirozenější, než pak chtít po státu různé kompenzace.
